Tuzemský finanční trh zažívá úkaz, který byl naposledy viděn během krizového roku 2008. Investorům se zájmem půjčit peníze českému státu a snadno si tak vydělat je totiž jedno, jak dlouho bude domácí vláda prostředky potřebovat.
Za roční i desetiletou půjčku totiž investoři požadují navlas stejný roční úrok. Obvykle přitom s rostoucí délkou splatnosti půjčky roste i úrok jako prémie pro investora za to, že se vzdává peněz na delší dobu. Podle ekonomů jde o důsledek tržní neurózy a možný signál recese.
Roční úrok 1,7 procenta požadují nyní investoři shodně za své peníze poskytnuté Česku do února roku 2020 stejně jako do začátku roku 2029. „Obdobné úroky jsou odrazem současných ekonomických nejistot, kdy zřetelně vnímáme zpomalování ekonomik a není dosud zřejmé, kde se nachází jejich cyklické dno,“ soudí ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek.
Podle ekonomů ale finanční trhy svou reakci přehánějí. „Stejný úrok je důsledkem stahování kalhot před brodem, když brod je ještě daleko,“ soudí ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Takto ukvapeně podle něho jednají investoři primárně z důvodu situace v zahraničí. „Tu vyhodnocují jako horší, než jaká ve skutečnosti je,“ dodává Kovanda.
Srovnání sazeb krátkodobých a dlouhodobých půjček obecně nastává v okamžiku, kdy investoři ve větší míře nakupují dluhopisy s delší splatností. Obvykle se tak děje ve chvílích, kdy se investoři domnívají, že se úrokové sazby již nebudou příliš zvyšovat a v delší budoucnosti by mohly dokonce klesat. To splývá s očekáváním horší kondice ekonomiky. „Ve Spojených státech, kde existují dlouhé časové řady různých dat, bylo vypozorováno, že okamžik dosažení stejných úroků je jev často předcházející vzniku krize. V České republice však nemáme dostatek dat, abychom mohli vyvozovat podobné závěry,“ říká ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Rovnost krátkodobých a dlouhodobých sazeb nemá jen efekty pro státní finance. Řídí se jimi i politika úvěrování v ekonomice. „Současné nastavení sazeb bude motivovat banky, aby firmám půjčovaly na kratší dobu. V ekonomice tak mohou přestat vznikat dlouhodobější projekty, což není dobrá zpráva pro hospodářský rozvoj,“ dodává Křeček.
Za poslední dvě dekády nastala obdobná situace pouze dvakrát. Vedle eskalace krize v roce 2008 se tak stalo při hlasitém protržení technologické bubliny jménem dot.com v roce 2001.
