Rozkolísané akciové trhy, přefouknuté ceny realit, zpomalení globální ekonomiky a pokračující zadlužování států. Náznaky hospodářských problémů se postupně sčítají a hrozí přerůst ve větší krizi. Svět se ale podle Ladislava Krištoufka z Institutu ekonomických studií Fakulty socialních věd Univerzity Karlovy od roku 2008 příliš neponaučil. „Z mého pohledu ilustrativní příklad nepoučení se z předešlé krize je fakt, na kterém se většina ekonomů shodne, že zásadním hybatelem bylo přehnané žití na dluh,“ říká Krištoufek v rozhovoru pro E15.
Množí se indicie, že další ekonomická krize nemusí být daleko. Může být ale opravdu ničivá podobně jako ta předchozí, když je de facto očekávaná?
Rozsah i příchod ekonomické krize je v podstatě z definice nepředvídatelný. Fáze hospodářského cyklu jsou kapitalismu vlastní a jasně dané. Co není jasné, jsou délky daných částí cyklu. Zároveň platí klasické nebezpečí samonaplňujících se proroctví, tedy že očekáváním krize se začneme chovat, jako kdyby krize byla, čímž ji vyvoláme.
Z mého pohledu je však nutné ostře odlišit diskuze ohledně krize, zpomalení růstu ekonomiky a recese. V současné době v České republice mluvíme o zpomalení růstu HDP někam ke třem procentům jako o signálu krize, ale takový růst je stále velmi vysoký. Nutno také podotknout, že pokud nějaká krize přijde, tak bude rozhodně importovaná.
Jak ničivá by ve srovnání s tou minulou hypoteticky byla?
Největší nebezpečí v porovnání s krizí z let 2007 a dále vidím v rozdílu stavu společnosti. Z našeho pohledu dvě nejdůležitější uskupení - tedy USA a EU - jsou oproti době před deseti lety ve stavu velké polarizace. Jsme svědky do nedávna ještě nepředstavitelného úspěchu populistů a extremistů. Ekonomický šok může být pomyslnou jiskrou, která by mohla mít nedozírné společenské následky.
Domníváte se, že by případná blízká krize mohla v důsledku otřást zavedenými ekonomickými koncepty a principy typu systému frakčních rezerv bank?
Základními zavedenými koncepty neotřásla krize poslední, neotřese jimi ani ta možná další. Půjde spíše o změny parametrů, nikoliv systémů jako takových. U politického či společenského systému tomu může být jinak, jak jsem uvedl.
Nastalo vůbec nějaké „poučení z krizového vývoje“, vzaly instituce minulou krizi jako lekci?
Ano i ne. Krize je z definice něčím výjimečným, zároveň často i krátkodobým jevem. Z takových stavů ekonomiky tedy automaticky existuje jenom malé množství dat, s kterými mohou ekonomické modely pracovat. Řešení krizových stavů je do jisté míry systém pokus-omyl, což je vidět historicky na Velké depresi po roce 1929 i té zatím poslední po pádu banky Lehman Brothers. Navíc je velmi těžké určit, zda ta daná politika byla efektivní, jelikož nemáme paralelní vesmír, kde by aplikována nebyla. Základní ekonomické teze často platí, problémem je, že většinou ta zásadní rozhodnuti dělají politici, a to velmi často s motivací vázanou na volební cyklus, nikoliv na ekonomickou optimalizaci.
Z mého pohledu ilustrativní příklad nepoučení se z předešlé krize je fakt, na kterém se většina ekonomů shodne, že zásadním hybatelem bylo přehnané žití na dluh. To bylo navíc podporované státem, myšleno v globální perspektivě. Když se podíváme do současnosti, velké rozdíly v tomto nenajdeme. Ta zmíněná shoda ekonomů navíc nebývá tak častá.
Zkuste poradit tři nejdůležitější kroky, které by měl každý učinit, aby případné horší časy bez úhony přečkal.
"Krize nekrize” - kroky jsou vždy stejné, zkusím tedy tři, i když určitě budou velmi provázané. Zaprvé je třeba, aby celá rodina měla svoje příjmy a výdaje pod kontrolou. Zní to jako klasická fráze, ale základní ekonomická a finanční gramotnost je nutným předpokladem. I relativně hloupá tabulka příjmů a výdajů může dělat divy.
Například by se pak nemělo stát, že při refinancování hypotéky rodina zjistí, že nemá na splátky, protože z původních 1,5 procenta se stala tři procenta. Zadruhé, snažte se tvořit rezervy, což se samozřejmě pojí s prvním bodem. A zatřetí, nevěnujte se jenom práci, ale i rodině, o kterou se pak v problémech můžete opřít.
Jak přežít horší časy bohatý? Do čeho investovat a co čekat v době možných ekonomických výkyvů od kryptoměn?
Odpověď najdete v magazínu E15 Premium, objednávejte zde >>>
