Česká národní banka loni výrazně posílila své sázky za Velkou čínskou zdí. Jen během loňského roku nakoupila čínské státní dluhopisy za bezmála 19 miliard korun, čímž více než ztrojnásobila své dosavadní sázky na tamní bondy. Po loňském roce má tak v českých devizových rezervách větší slovo i čínský jüan, v němž ČNB dluhopisy skupuje. Peking jde zejména v uplynulém roce spíše proti proudu globální měnové politiky. Čínská centrální banka totiž na rozdíl od svých protějšků z Ameriky a eurozóny volí opačný kurs a stále více uvolňuje svou politiku. Nabízí tak investorům včetně ČNB i šance, kterých v euro-americkém regionu ubývá.
„Pro ČNB je čínská měna, respektive čínské vládní dluhopisy především formou diverzifikace. Tamní trh odpovídá tomu, že Čína je stále v kategorii rozvíjejících se ekonomik. Čínská měna byla Mezinárodním měnovým fondem zařazena do koše SDR a část svých devizových rezerv investuje v Číně již většina centrálních bank,“ uvádí Petra Vodstrčilová z ČNB s tím, že proces rozhodování o řízení devizových rezerv ČNB patří do kategorie interních informací obchodní povahy, které ČNB nezveřejňuje.
Dluhopisové portfolio čítající papíry čínské vlády dosahovalo koncem loňského roku podle Zprávy o hospodaření ČNB za loňský rok takřka 28 miliard korun, Česko tak mělo v pekingských bondech kupříkladu dvakrát tolik peněz než ve svých zlatých rezervách.
Hledání nových útočišť odpovídá neustále rostoucímu objemu českých devizových rezerv, jejichž výše narostla jen od počátku loňského roku do konce letošního února o zhruba 380 miliard korun. Analytici nicméně zmiňují, že rostoucí objem čínských vládních bondů může hypoteticky souviset i s dalšími motivy.
„ČNB není ohledně nákupů aktiv z devizových rezerv příliš transparentní a tak o skutečných důvodech nákupů čínských dluhopisů můžeme jen spekulovat,“ říká analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl a zdůrazňuje, že současná bankovní rada je jmenována prezidentem Zemanem, který se netají svým vstřícným vztahem k Pekingu. „Bývalý viceguvernér Vladimír Tomšík je zase v současnosti velvyslancem v Číně. Jestli tyto skutečnosti hrají nějakou roli v nákupu čínských dluhopisů, ale není možné z oficiálních zdrojů ověřit,“ dodává analytik Tyl.
Čínské vládní bondy nicméně zmiňuje jako zajímavou investici i letošní výhled největšího světového správce aktiv, americké společnosti BlackRock. „Nová geopolitická rizika se odrážejí i v tom, že investoři požadují za čínská aktiva vyšší rizikovou prémii. V cenách akcií jsou tato rizika už zohledněna, uvolňování čínské měnové politiky je pak podporou pro čínské státní dluhopisy,“ uvádí březnová analýza BlackRocku. Čínská centrální banka snižuje základní sazbu nepřetržitě od léta roku 2011 a jen od konce roku 2019 šla se sazbou dolů ze 4,15 na aktuálních 3,7 procenta.
Právě pokles základní sazby je důvodem růstu hodnoty čínských státních dluhopisů. Zatímco tak například podle dat BlackRocku od počátku loňského roku do závěru letošního března čínské státní dluhopisy vydělaly zhruba šest procent, americké vládní bondy v očekávání utahování měnové politiky americkou centrální bankou Fed takřka devět procent prodělaly. Čína má přitom rating „AA–,“ což je na stejné úrovni jako Česko, Izrael nebo Irsko.
„Podíl čínských aktiv v devizových rezervách centrálních bank se tak bude postupně zvyšovat, i když zastoupení dolaru a eur bude i v nejbližších letech dominantní,“ soudí ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. Celkově měla ČNB koncem letošního února devizové rezervy v hodnotě 3,94 bilionu korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
