Investoři požadují za půjčku Česku stále vyšší úrok, země eurozóny si však půjčují levněji.
Výsada vlastní měny začíná Česko vycházet draho. Náklady na financování státu totiž rostou podstatně rychleji než v případě okolních zemí platících eurem. Půjčit si na dluhopisových trzích znamená pro Česko zaplatit nejvyšší úrok za poslední čtyři roky, kupříkladu sousední Slovensko přitom získá peníze za úrok blízký historickému minimu. Prohlubující se rozdíly mezi měnovou politikou v Česku a eurozóně navíc letos nové dluhy vlády ještě výrazně prodraží.
„Pokud by Česko v současnosti bylo součástí eurozóny, výnosy státních dluhopisů by byly o něco níže,“ tvrdí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Eurozóna je podle něho pro investory větším, a tedy i důvěryhodnějším celkem než jednotlivé země s vlastní měnou. „Země by platila obdobně jako Finsko nebo Irsko, tedy zhruba třetinu toho, co platí nyní,“ soudí ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Zatímco desetiletá půjčka vyšla stát ještě loni na necelé půlprocento úroku ročně, nyní je to 1,7 procenta, tedy více než trojnásobek. Česko přitom ještě loni v září platilo spolu se Slovenskem za desetiletou půjčku shodný roční úrok 0,8 procenta. A zatímco Bratislavě od té doby úrok ještě o desetinu procenta klesl, Praze se více než zdvojnásobil. Pětiletý český vládní bond vydaný v eurech nese navíc nulový výnos, zatímco za stejný dluhopis vydaný v korunách musí stát platit roční úrok 0,8 procenta.
Hlavní příčinou stále dražšího financování země půjčkou na dluhopisových trzích je loňské dvojí zvýšení sazeb centrální bankou, jejíž evropský protějšek ve Frankfurtu zatím zůstává prozatím se sazbami na nule. „Kromě tohoto zjevného faktoru může působit i sázka trhů na to, že Česko je možná na vrcholu růstu svého současného ekonomického cyklu a postupné zpřísňování měnových politik ve světě nás jakožto exportní ekonomiku časem negativně dohoní,“ říká analytik BH Securities Martin Vlček.
Nižší zájem o české dluhopisy, a tím i jejich vyšší požadovaný výnos souvisí i s tím, že investory už začala zajímat jiná témata než sázky na růstový příběh koruny. „Zahraniční kapitál zčásti ustoupil kvůli očekávanému rychlejšímu utahování měnové politiky ve Spojených státech,“ soudí expert Moody’s Analytics Tomáš Holinka.
