„Podstatným důvodem posledních pohybů je zpomalování čínské ekonomiky, a tudíž očekávání dalšího uvolňování měnové politiky v Číně,“ uvádí analytik Consequ Martin Lobotka. Masivní podpora ze strany centrální banky by se totiž projevila prudkým zvýšením cen bondů, a tudíž i rychlým zhodnocením investic dluhopisových spekulantů.
Ti už sklízejí sladké ovoce, od počátku letošního roku totiž ceny čínských bondů podle indexu agentury Bloomberg podražily o 15 procent, pekingské dluhopisy tak prozatím obsadily přední příčky na soupisce nejlepších letošních investic. Vidina aktivity centrální banky dokázala mezitím zkrotit i zahraniční hráče. Ti během letního kolapsu akciových trhů začali houfně opouštět zemi, v poslední době však averze vůči Pekingu ustává. „Odliv kapitálu z Číny se ve třetím čtvrtletí téměř zastavil,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Investoři požadují 3 procenta za desetiletou půjčku Pekingu
Přes pokles výnosů patří dluhopisy čínské vlády v globálním měřítku mezi ty relativně atraktivnější. „Evropský trh, na kterém jsou výnosy na státních dluhopisech velmi nízké nebo záporné, a stejně tak uvolňování politiky ze strany Evropské centrální banky vytvářejí živnou půdu pro nákupy čínských bondů,“ dodává Lobotka. „Silnější zájem o papíry ale bude narážet na riziko dalšího oslabení čínské měny,“ dodává hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Jen za poslední rok snížila čínská centrální banka šestkrát svou základní úrokovou sazbu. Reaguje tak na zpomalení výkonu tamní ekonomiky, čínský růst má být letos nejpomalejší za více než 20 let.
