Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl meziročně souhrnný čistý zisk o 2,4 miliardy korun na 21,12 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci března 9,745 bilionu korun, což je o 840 miliard více než na konci loňského roku.
Šesti největších bank se od letoška týká takzvaná windfall tax neboli válečná daň, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o dvacet procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Tato šestice bank vydělala v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 14,8 miliardy korun. Ve stejném období loni to bylo 15,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů, který zasáhl většinu bank. Mohlo k tomu mírně přispět i zavedení válečné daně, dodali.
Co je to stagflace?
„Z oznámených odvodů na mimořádné dani lze soudit, že stát vybere méně, než se dříve očekávalo. Zatímco stát dříve doufal ve výběr jen z bankovního sektoru 33 miliard korun, nyní očekávám, že se celkový odvod bank bude pohybovat v řádu nižších jednotek miliard,“ říká analytik investiční společnosti XTB Tomáš Cverna. Za případným menším než očekávaným výběrem mimořádné daně budou podle něj stát právě úrokové výnosy.
„Jelikož ČNB zastavila svůj cyklus zvedání sazeb, chybějí finančním domům růstové impulzy,“ doplňuje analytik makléřské společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Naopak vzhledem ke konkurenčním tlakům podle něj přeceňují depozita, což má za následek nárůst úrokových nákladů. V prostředí vyšších sazeb taktéž ochabuje produkce nových úvěrů, míní. „Některé peněžní ústavy dokázaly reagovat škrty na straně provozních nákladů, což dopad horších výnosů z úroků na čistý zisk tlumilo,“ dodal.
