ČNB měla loni rekordní zisk, meziročně narostl o téměř sto miliard korun
Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní zisk 151,4 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 96,3 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy o hospodaření centrální banky, kterou v pondělí novinářům představili guvernér ČNB Aleš Michl a člen bankovní rady Jan Kubíček. Loňský zisk použije ČNB k pokrytí části kumulované ztráty z minulých let. Ke konci loňského roku tato kumulovaná ztráta dosahovala 432 miliard korun.
Ke zvýšení zisku přispěly meziročně nižší náklady na provádění měnové politiky, které klesly o 42,5 miliardy korun na 144,9 miliardy korun. Byl to důsledek snížení úrokových sazeb s ohledem na slábnoucí inflaci. Hospodaření ČNB také prospělo oslabení koruny vůči dolaru a euru, když díky tomu výnosy z kurzových rozdílů vzrostly o 99,1 miliardy korun na 137,2 miliardy korun. Výnosy devizových rezerv meziročně klesly o 45,8 miliardy korun na 160,9 miliardy korun.
Kubíček zdůraznil, že nelze očekávat opakování loňského zisku i v letošním roce. Loni hospodářskému výsledku pomohlo oslabení koruny vůči dolaru i euru, ve kterých drží ČNB velkou část devizových rezerv. Upozornil také, že v prvních měsících roku se méně příznivě než loni vyvíjejí akciové trhy, přitom ČNB drží v akciích zhruba 23 procent svých devizových rezerv.
Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Pokud by ČNB uhradila veškerou svou kumulovanou ztrátu a naplnila rezervní fondy, mohla by případné přebytky hospodaření odvádět do státního rozpočtu. Michl však uvedl, že k tomu je ještě dlouhá cesta.
Podle guvernéra by ale ČNB měla být připravena k tomu, aby dlouhodobě generovala zisk průměrně v řádu desítek miliard korun. Přispět by k tomu měla restrukturalizace portfolia devizových rezerv, které by mělo přinášet větší výnosy. Zároveň by náklady měly klesnout díky zrušení úročení povinných minimálních rezerv, které banky drží v ČNB, a zvýšení sazby těchto rezerv. O obou krocích ČNB rozhodla už v minulosti. Kubíček v této souvislosti podotkl, že na úročení dobrovolných rezerv vyplácí ČNB komerčním bankám měsíčně zhruba devět miliard korun.
V rámci úpravy portfolia svých rezerv plánuje ČNB do roku 2028 zvýšit podíl akcií na 30 procent a podíl zlata na pět procent ze současných tří. Centrální banka také zpracovává analýzu možnosti pořízení nových tříd aktiv, mimo jiné kryptoměn či firemních dluhopisů. Kubíček dnes řekl, že dokument by měl být hotový na podzim, na jeho základě bankovní rada rozhodne o dalším postupu. Kromě vyhodnocení výnosnosti jednotlivých aktiv se podle Kubíčka pracuje i na analýze právních a účetních dopadů.
Součástí zprávy o hospodaření ČNB je i výše loňských výdělků členů bankovní rady. Michl podle zprávy pobíral roční čistou mzdu 6,5 milionu korun. Viceguvernéři Jan Frait a Eva Zamrazilová pobírali 5,3 milionu korun, členka bankovní rady Karina Kubelková 4,5 milionu korun a členové bankovní rady Kubíček, Jan Procházka a Tomáš Holub 4,4 milionu korun. Jakub Seidler, který do bankovní rady nastoupil od prosince, měl hrubou mzdu 330 tisíc korun. Mzdy členů bankovní rady meziročně vzrostly zhruba o 8,7 procenta.
V pondělí zveřejněný hospodářský výsledek ČNB je o 3,4 miliardy korun nižší, než uváděl předběžný odhad z počátku ledna. Tehdejší údaj z bilance centrální banky ale ještě neobsahoval všechny dodatkové operace za rok 2024.
ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.
