Vznikne startupový zákon? Ministerstvo ho chce mít do voleb nachystaný, zbytek bude na příští vládě
V Česku by mohl v příštím volebním období vzniknout takzvaný startupový zákon. Ten by představoval ucelený právní rámec týkající se mladých inovativních firem a posunul by místní legislativní systém například na úroveň států jako Španělsko či Portugalsko, kde takový zákon již existuje. Na jeho vytvoření už začalo pracovat Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zákon by měl zejména posílit konkurenceschopnost tuzemských startupů. „Oproti jinému podnikání potřebují startupy pro svůj rychlý růst v něčem trochu jiné prostředí. Ze zahraničních zkušeností víme, že když se pro ně prostředí upraví, mají větší šanci vzniknout, přežít začátky a vyrůst. A z větších startupů, které působí na evropské, či dokonce globální úrovni, má daný stát jednoznačný ekonomický, daňový i společenský prospěch. Proto dává smysl českým startupům prostředí upravit, aby měly větší šanci v těžké mezinárodní konkurenci uspět,“ vysvětluje předseda České startupové asociace Martin Jiránek.
Podle něj by měl zákon obsahovat především tři klíčové části. „Tou první je vůbec definice startupu, tedy říci si, co je startup a kdo tedy do zákona patří a kdo ne. Druhou důležitou součástí by měla být dobře vytvořená a transparentní metodika hodnocení firem žádající o vstup do toho režimu, zda danou definici startupu splňují či ne,“ uvádí s tím, že v zahraničí startup není standardně definován pouze podmínkami jako stáří nebo obrat, ale také tím, že je firma inovativní a škálovatelná, tedy schopná rychlého růstu.
Třetí důležitou složkou by pak mělo být konkrétní zlepšení podmínek pro mladé inovativní firmy. „Bavíme se například o snížení reportovací povinnosti a v prvních letech i snížení množství kontrol. Důležité je určitě také zjednodušení pracovněprávních vztahů. Do zákona by se mohly přidat i programy pobídek pro investory, což například ve Španělsku už v prvním roce po zavedení zákona přineslo výrazné navýšení investic do startupů,“ komentuje Jiránek.
Na zákonu panuje shoda
Zástupci startupů o zákonu s politiky jednají již od jara, v současné době už Ministerstvo průmyslu a obchodu na nové legislativě začalo pracovat. Její případné uvedení do praxe je však otázka do příštího volebního období. Politici jsou ale zákonu nakloněni napříč spektrem a je tedy reálné, že ho příští poslanecká sněmovna zvládne dotáhnout bez ohledu na to, zda bude mít příští vláda obdobné složení jako ta současná, nebo bude její základ tvořit hnutí ANO. Právě jeho místopředseda Karel Havlíček vznik ucelené startupové legislativy podporuje. „Udělejme tady pořádný zákon, který by firmě dal první možná až tři roky poměrně volný režim ve smyslu byrokracie a odvodů, aby se to nastartovalo,“ uvedl.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do konce současného volebního období ještě se vznikem zákona výrazně pokročit. „Chceme odpracovat věcný záměr zákona, mít připravené hodnocení dopadu legislativy a také paragrafové znění, které ale nestihneme spustit do procesu. Jinými slovy to chceme mít perfektně nachystané pro další vládu,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman (STAN) s tím, že za nejzásadnější body, které by podle něj měl zákon obsahovat, považuje zjednodušení pracovněprávních vztahů a daňové úlevy pro investory i samotné startupy.
Zaměstnanecké akcie
Startupy zároveň ještě nemají stoprocentní jistotu ani se změnou pravidel zaměstnaneckých akcií (ESOP). Ty sice koncem června prošly Poslaneckou sněmovnou, Senát je však nyní vrátil zpět, na což jako první upozornil server CzechCrunch. Jiránek nicméně věří, že pravidla pro ESOP se schválí na mimořádné schůzi v září a legislativní změny tak od začátku příštího roku začnou platit.
Podle něj je také do budoucna v pravidlech kolem zaměstnaneckých akcií stále prostor ke zlepšení. „Současná úprava určitě není finální, už jenom proto, že se jedná o první verzi toho režimu v Česku. Rozhodně dává smysl se připravit na to, že i na základě prvních zkušeností z praktického používání se v příštím volebním období budou dělat nějaké úpravy a vylepšení,“ dodává Jiránek.
Pravidla pro ESOP schválená v červnu sněmovnou nejsou zcela ideální ani podle Zuzany Nötstaller, řídicí partnerky vídeňské advokátní kanceláře FairSquare, která se věnuje právnímu rámci zaměstnaneckého vlastnictví ve střední Evropě. „Mimo jiné je třeba systémově přehodnotit okamžik zdanění zaměstnaneckých podílů tak, aby co nejvíce odpovídal nebo se přibližoval reálnému vzniku peněžního příjmu, a zjednodušit a sjednotit pravidla – podobně jako v Rakousku,“ uvádí s tím, že je nutná jasná definice parametrů startupu a výhodné nastavení daňových režimů pro zaměstnance bez hlasovacích práv.
