Česká národní banka změnila úrokové sazby poprvé od června minulého roku. Klíčovou úrokovou míru snížila bankovní rada v čele s guvernérem Alešem Michlem o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Reagovala tak na ustupující inflační tlaky a horší ekonomický vývoj. Pro rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Podle guvernéra Aleše Michla se bude rychlost případného dalšího snížení sazeb „odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti dezinflačního trendu. Od působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy situace na trhu práce a vývoje domácí i zahraniční poptávky." Uvedl to na tiskové konferenci po čtvrtečním zasedání.
Jeho slova celkově vyzněla opatrně, když prohlásil, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven, nebude-li se se inflace vyvíjet podle predikce ČNB. „Musíme zůstat jestřábi, abychom zemi doručili inflaci nikoliv tři, ale dvě procenta, případně malinko pod dvěma procenty," řekl.
„Výhled na inflaci v příštím roce již umožňuje začít měnovou politiku uvolňovat, a to i přes nejistotu lednového přecenění, které do velké míry určí inflaci v příštím roce," okomentoval rozhodnutí Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Doplnil, že dle současného konsensu analytiků se bude celoroční inflace v roce 2024 pohybovat kolem tří procent, i v případě překvapení v podobě vyššího růstu cen však byla dosavadní úroveň úrokových sazeb příliš restriktivní.
„Rozhodnutí zahájit proces snižování úrokových sazeb vnímám jako zcela opodstatněné," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč „Pokud se měnová politika drží vpředhledícího přístupu, kdy prognóza pro rok 2024 předpokládá návrat inflace do oblasti dvouprocentního cíle, tak bylo odkládání pozvolného snižování úroků stále více těžko obhajitelné," dodal.
Jáč očekává, že o čtvrt procentního bodu ČNB sníží úrokové sazby také na únorovém a březnovém měnově-politickém jednání bankovní rady.
„Pokud se inflace skutečně zklidní a uvolní ruce bankovní radě ke snižování úrokových sazeb, měl by být jejich sestup v příštím roce rychlý a výrazný. Na konci příštího roku by měly být úrokové sazby zhruba poloviční," napsal v komentáři David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Inflace míří ke třem procentům
Inflace byla v listopadu na hodnotě 7,3 procenta, kam klesla z říjnových více než osmi procent. V tomto meziročním srovnání ale nadále působí efekt nižší srovnávací základy, který způsobil vládou loni zavedený dočasný úsporný tarif na energie. Nebýt jeho, byl by listopadový růst spotřebitelských cen už pod úrovní pěti procent. Přitom ještě v první polovině letošního roku byla inflace dvouciferná.
V prvním měsíci roku 2024 už by navíc podle odhadů ČNB i nezávislých ekonomů mohla inflace klesnout dokonce až ke zmíněným třem procentům. Právě budoucí očekávaný vývoje inflace je pro rozhodování centrálních bankéřů důležitý.
Už na minulém, tedy listopadovém měnově-politickém zasedání centrální banky, byli pro snížení sazeb viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub. Tentokrát se k nim nejspíš přidali i ostatní členové rady včetně guvernéra Aleše Michla. Navzdory dnešnímu poklesu je základní úroková míra, takzvaná dvoutýdenní reposazba, nadále nejvýše od konce 90. let.
Vysoké sazby tlumí růst
Dnešní snížení sazeb je první od března 2020. Tehdy bankovní rada, kterou ještě vedl tehdejší guvernér Jiří Rusnok, reagovala uvolněním měnové politiky na nastupující pandemii covidu, která nepříznivě zasáhla domácí i globální hospodářství.
Roli v dnešním rozhodování bankovní rady bezpochyby sehrál vedle ustupující inflace i slabší vývoj tuzemské ekonomiky. Český hrubý domácí produkt za celý letošní rok klesne a oživení v příštím roce bude podle predikcí ministerstva financí a dalších institucí jen velmi mírné. Pro takové makroekonomické prostředí jsou vysoké sazby nevhodné, jelikož utlumují hospodářský růst.
Názory analytiků na to, zda bankovní rada ČNB přistoupí ke snížení sazeb, se před zasedáním lišily. Část očekávala, že centrální bankéři počkají až na únor. V lednu se totiž očekává tradiční novoroční zvyšování cen zboží i služeb. A není jisté, jak výrazné zdražování bude.
Velké obavy vzbuzuje mimo jiné očekávaný růst cen potravin. Maloobchodní řetězce v posledních týdnech avizovaly, že zdraží bez ohledu na poslanci schválený pokles DPH. Navíc vzrostou ceny energií, což může být pro obchodníky silný důvod, aby se snažili přenést alespoň část zvýšených nákladů na spotřebitele.
Od nastavení úrokových sazeb ČNB se odvíjejí úroky komerčních úvěrů pro podniky a domácnosti. Snížení klíčové úrokové míry by tak mohlo být mimo jiné impulzem pro bankovní domy, aby zlevnily hypotéky. I když u nich hraje důležitější roli vývoj dlouhodobých sazeb - například výnos u pětiletých českých vládních dluhopisů už je v současnosti pod čtyřmi procenty.
Na druhou stranu ovšem bezpochyby klesne v dohledné době také úročení spořicích účtů či termínovaných vkladů. Zde bude hodně záležet na politice jednotlivých bank.
