Bankovní rada ČNB dnes zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti. Centrální banka také ponechala na dvou procentech sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu.
Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let pak 9,5. ČNB o jeho zrušení rozhodla kvůli tomu, že vyšší úrokové sazby podle jejího názoru omezují rizika související s úrovní příjmů žadatelů. Řízení těchto rizik tak může centrální banka ponechat přímo na poskytovatelích hypoték.
Už od července přestala ČNB vyžadovat uplatňování limitu výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). V platnosti tak zůstává pouze limit LTV, který bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
„V prostředí významných makrofinančních nejistot přetrvává riziko výraznějšího poklesu cen nemovitostí, které si vyžaduje i nadále působení ukazatele LTV. Vyšší úrokové sazby a utlumená hypoteční aktivita výrazněji omezují rizika související s úrovní příjmů žadatelů a řízení těchto rizik ponecháváme plně na poskytovatelích,“ řekla členka bankovní rady Karina Kubelková.
ČNB rovněž sdělila, že se začalo snižovat nadhodnocení bytů, pro domácnosti s mediánovými příjmy ale stále zůstávají nadhodnocené o zhruba 60 procent. Domácnosti, které čerpají hypoteční úvěr na vlastní bydlení, tak podle centrální banky nadále mohou podstupovat zvýšené riziko nesplácení. Méně než deseti procentům domácností umožňují jejich příjmy bezpečné dluhové financování průměrného bytu při současné výši úrokových sazeb.
Bankovní rada ČNB dnes také ponechala beze změny na dvou procentech sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. Kubelková na tiskovce po jednání rady nevyloučila další snižování rezervy v budoucnu. Dvouprocentní sazbu uplatňuje ČNB od října.
Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila objem dříve přijatých cyklických rizik v bilanci bankovního sektoru, absenci větších úvěrových ztrát a nejistoty a rizika spojené s výhledem vývoje ekonomiky. Cyklickými riziky se rozumí rizika související s tím, v jaké fázi vývoje se ekonomika zrovna nachází.
„Pokud bude i nadále pokračovat současný trend přirozeného odeznívání cyklických rizik z bilancí bankovního sektoru, budeme sazbu rezervy pozvolně snižovat," uvedla Kubelková. „V případě výrazného zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát jsme připraveni sazbu snížit výrazněji, případně rezervu zcela uvolnit, a podpořit tak plynulé úvěrování reálné ekonomiky,“ dodala.
Rezervu mají banky i další úvěrové instituce vytvářet jako ochranu proti rizikům, která plynou z nadměrného růstu úvěrů. V době zvyšujících se objemů úvěrů by finanční domy měly rezervu vytvářet, naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Vytváření rezervy se může projevit zpomalením růstu úvěrů, zejména těch rizikovějších.
Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, o jejím zvýšení rozhoduje zpravidla s ročním předstihem. O rozpuštění rezervy může centrální banka rozhodnout s okamžitou platností.
Finanční sektor zůstává odolný
Česká národní banka také na dnešní tiskové konferenci zveřejnila Zprávu o finanční stabilitě. Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů odolný i vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.
Bankovní sektor jako celek by podle ČNB plnil regulatorní kapitálové požadavky jak v základním scénáři vývoje ekonomiky, tak i v hypotetickém nepříznivém scénáři. Dopad nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by však byl citelný. Značný nárůst úvěrových selhání a silné oslabení ziskovosti by vedly k rozpuštění proticyklické kapitálové rezervy.
Zpráva o finanční stabilitě hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou kapitálové rezervy bank a horní hranice ukazatelů pro poskytování spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.
Kompletní Zprávu o finanční stabilitě pro podzim 2023 zveřejní ČNB 15. prosince 2023. Ve stejný den vydá také písemný záznam ze středečního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability.
Bankovní rada projednává problematiku finanční stability dvakrát ročně – základním podkladovým dokumentem pro jednání bankovní rady o otázkách finanční stability je právě zpráva o finanční stabilitě. Cílem této zprávy je identifikovat rizika pro finanční stabilitu České republiky pro nejbližší období na základě předchozího i očekávaného vývoje reálné ekonomiky a finančního systému.
