Nejdříve je třeba si ujasnit, že na ošetřovné má nárok zaměstnanec. Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění, proto je základní (ale ne jedinou) podmínkou pro jeho přiznání, aby si člověk platil nemocenské pojištění. Pokud jste OSVČ, na ošetřovné zapomeňte, i když si nemocenské pojištění platíte. Totéž platí i pro člověka, který je nezaměstnaný.
Zákon o nemocenském pojištění vymezuje ještě několik skupin lidí, kterých se nárok na ošetřovné netýká. Namátkou jmenujme například zaměstnance pracující na základě dohody o pracovní činnosti, lidi pracující z domova, zahraniční zaměstnance či dobrovolné pracovníky pečovatelské služby.
Ošetřovné až na 16 kalendářních dní
Ošetřovné se proplácí už od prvního dne. V tom je rozdíl od nemocenské, tedy náhrady mzdy, kterou vám zaměstnavatel v případě vaší nemoci vyplácí až od čtvrtého dne nemoci. Ošetřovné vám vyplatí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení) a to maximálně na dobu devíti kalendářních dní. To znamená, že vám stát platí ošetřování i přes víkend.
Pokud jste osamělý rodič a máte v trvalé péči dítě ve věku do 16 let, které ještě neukončilo povinnou školní docházku, máte nárok na ošetřovné až po dobu 16 kalendářních dní.
Jestliže se dítě uzdraví, ve škole bude třeba jeden jediný den a opět onemocní, můžete znovu čerpat devět (respektive 16) dní ošetřovného.
V ošetřování se mohou rodiče, ale třeba i babička, pokud s nemocným dítětem bydlí ve společné domácnosti, vystřídat. To je možné ale udělat pouze jednou. Ovšem na dobu poskytování ošetřovného to nemá žádný vliv. Pokud například bude od prvního do pátého dne s dítětem doma matka, tak otec má na ošetřovné nárok jen na zbývající čtyři dny (šestý až devátý den). Nemůže se mu opět počítat plných devět dní.
Onemocní-li vám dítě a vaše partnerka či partner je s ním doma na mateřské nebo rodičovské, nárok na ošetřovné na nemocné dítě nemáte, Jiná situace ale nastane, pokud ten (či ta), kdo se o dítě stará, onemocní, utrpí úraz, je v karanténě, zkrátka o dítě nemůže pečovat. Pak vám nárok na ošetřovné náleží.
Ošetřovné i při péči o zdravé dítě mladší 10 let
Může se stát, že z důvodu epidemie, havárie či jiné nepředvídané události, zavřou školku nebo školu, kterou navštěvuje vaše dítě mladší deseti let. Nebo může být dítěti nařízena karanténa. I v těchto situacích máte nárok na ošetřovné po dobu devíti, popřípadě 16 kalendářních dní.
Při péči o dítě starší deseti let z důvodu uzavření školy vám ale ošetřovné nenáleží.
Ošetřovat na paragraf můžete i nemocnou babičku
Na ošetřovné budete mít nárok i tehdy, pokud onemocní dospělý člen vaší rodiny – například váš manžel či manželka nebo třeba babička. Člen rodiny, o kterého se budete starat a čerpat ošetřovné, s vámi ale musí žít ve společné domácnosti. Nemůžete tedy čerpat ošetřovné na nemocného rodiče, který žije jinde než vy. Budete-li se o něj chtít starat a nechodit do práce, musíte si vzít dovolenou.
Čerpat ošetřovné můžete i při péči o členku domácnosti, která porodila a její stav bezprostředně po porodu vyžaduje vaši péči.
Jak se vypočítá výše ošetřovného?
Ošetřovné se počítá z denního vyměřovacího základu a jeho výše od prvního kalendářního dne činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Denní vyměřovací základ je průměrný denní příjem v takzvaném rozhodném období. Rozhodné období je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém jste začali pobírat ošetřovné.
Příjmy v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ (DVZ). Ten se stanoveným postupem redukuje a z redukovaného denního vyměřovacího základu se počítají dávky nemocenského pojištění.
Z částky do první redukční hranice (838 korun) se u ošetřovného počítá 90 procent, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1257 korun) se počítá 60 procent, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (2514 korun) se počítá 30 procent a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Příklad výpočtu ošetřovného
Vyměřovací základ zaměstnance v rozhodném období posledních 12 měsíců byl 216 tisíc korun.
Denní vyměřovací základ (DVZ) před redukcí je 591,78 korun (216 000 korun : 365 dní).
Redukční hranice v roce 2012:
1. redukční hranice: 838 korun
2. redukční hranice: 1257 korun
3. redukční hranice: 2514 korun
Z částky do první redukční hranice se započítává 90 procent (591,78 × 90 procent = 532,60 korun). Zaokrouhleno na celé koruny je to 533 korun.
Denní dávka ošetřovného je 60 procent, tedy zaokrouhleno na celé koruny 320 korun (533 korun × 60 procent) za jeden kalendářní den.
Při devíti kalendářních dnech ošetřování bude ošetřovné 2880 korun (320 korun × 9 dní).
