Ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,5 procenta po tempu 0,3 procenta v předešlém čtvrtletí. Inflace i přes letošní výrazný růst cen ropy zůstala minulý měsíc v záporném pásmu. Draghi upozornil, že tato situace se v příštích měsících může opakovat.
„Inflace zůstane v nejbližších měsících pravděpodobně velmi nízká nebo záporná, než se ve druhé polovině roku 2016 zotaví,“ uvedl Draghi, který v této souvislosti zmínil nízké ceny energií.
Dočkáme se inflace?
ECB však v souladu s očekáváním zvýšila odhad míry inflace v eurozóně na letošní rok na 0,2 procenta z původně očekávaných 0,1 procenta. Odhady na příští a přespříští rok ponechala beze změn na 1,3 procenta, respektive 1,6 procenta. Dlouhodobým cílem banky je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Pokud jde o hospodářských růst, ECB předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) zemí eurozóny se v letošním roce zvýší o 1,6 procenta, místo původně očekávaných 1,4 procenta. Odhad na příští rok ECB nechala beze změn na 1,7 procenta. Stejným tempem poroste eurozóna i v roce 2018, očekává banka, která dosud počítala s růstem o 1,8 procenta.
Nepevné hospodářské zotavení eurozóny
Dnešní, pečlivě formulované prohlášení šéfa ECB podle analytiků podtrhuje, jak nepevné současné hospodářské zotavování eurozóny je a nakolik je vystaveno rizikům. K nim Draghi řadí zpomalování růstu globální ekonomiky a případné dopady červnového referenda o setrvání Británie v Evropské unii.
„Hospodářské oživení v eurozóně nadále tlumí vyhlídky slabšího růstu na rozvíjejících se trzích, nutnost upravit rozvahu … a také pomalé tempo zavádění strukturálních reforem,“ řekl Draghi. Co se případného odchodu Británie z EU týče, podle Draghiho je ECB na takovou možnost připravena. Šéf ECB si ale myslí, že pro Británii, která není členem eurozóny, by bylo ekonomicky výhodnější v osmadvacítce zůstat.
Nulové sazby
ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu na nulu z předchozích 0,05 procenta a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma na minus 0,4 procenta. Program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) z 60 miliard eur a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy firemní. Program nákupů firemních dluhopisů ECB zahájí 8. června. Nový program levných dlouhodobých úvěrů, ve kterém bankám nabídne úvěry za nulové nebo záporné sazby, ECB spustí 22. června.
ECB dnes naopak v rozporu s některými spekulacemi odložila rozhodnutí, zda poskytnout Řecku přístup ke svým levným penězům. Rada guvernérů ECB o tom jednala a připouští, že Řecko v poslední době učinilo v jednáních s věřiteli „výrazný pokrok“, řekl Draghi. O věci se podle něj bude znovu jednat, až věřitelé rozhodnou, zda Atény přijaly dohodnuté reformy.
Řecké dluhopisy zlevnily
Ceny řeckých dluhopisů po Draghiho slovech začaly klesat, takže vzrostl jejich výnos. Dolů zamířily i ceny řeckých akcií, které tak prohloubily ztráty. Euro během Draghiho tiskové konference klesalo vůči dolaru, kolem 16:00 vykazovalo pokles asi o 0,2 procenta.
ECB přestala řecké státní dluhopisy přijímat jako zástavu za úvěry pro tamní banky začátkem loňského roku, což řecké banky připravilo o zdroj levných úvěrů. Ministři financí eurozóny se před týdnem dohodli na uvolnění další části finanční pomoci pro tuto zadluženou zemi.
