Řecko se snaží zajistit si od věřitelů nové peníze, aby zůstalo solventní. Vláda od března bezvýsledně jedná se zástupci věřitelů o uvolnění zbylých peněz z dohodnutého úvěrového programu výměnou za přesvědčivý plán reforem. Obavy z nezdaru jednání a z následného bankrotu Řecka ale vyvolávají odliv vkladů z řeckých bank.
Banky v Řecku nemají přístup na evropský mezibankovní trh ani ke standardním refinančním úvěrům od ECB a jsou závislé na programu ELA, z něhož poskytuje peníze řecká centrální banka. Limit celkového objemu peněz v rámci ELA však určuje ECB a zatím každý týden tento strop mírně zvýšila až na nynějších 80,2 miliardy eur (2,2 bilionu korun).
Požadavky jestřábů
Uvnitř ECB ale pod vedením guvernéra německé centrální banky narůstá proti těmto úvěrům odpor s poukazem na to, že se jimi v podstatě financuje řecká vláda, od níž si řecké banky kupují krátkodobé dluhopisy. Takzvaní „jestřábi“ v ECB také požadují zvýšení odpočtu z hodnoty zástav, jimiž řecké banky kryjí úvěry z ELA.
Bankovní zdroj uvedl, že ECB tentokrát strop ELA nezvýšila, protože odliv vkladů se výrazně zpomalil a banky mají zatím dostatečný nárazník peněžní likvidity v celkovém objemu tři miliardy eur. To Reuters potvrdil i nejmenovaný činitel řecké vlády.
Řecký list Kathimerini ale napsal, že výběr vkladů v Řecku se v posledních dnech znovu zvýšil kvůli rostoucím obavám, že vláda bude nucena výrazně omezit výběry, podobně jako se to stalo před dvěma lety za bankovní krize na Kypru.
To i potvrdily zdroje ze tří řeckých bank, podle nichž se odliv vkladů v dubnu zrychlil na pět miliard eur z necelých dvou miliard eur v březnu a v posledních dnech z bank odcházelo 200 až 300 milionů eur denně. Mnohé by tak měla ukázat čerstvá statistika. Ve čtvrtek vyjdou oficiální údaje o dubnovém vývoji vkladů v Řecku.
Šíření spekulací
Spekulace o zavedení limitů na výběr vkladů a omezení pohybu kapitálu se v Řecku rozšířily na počátku týdne, kdy přední opoziční poslankyně a bývalá ministryně zahraničí Dora Bakojannisová v televizi řekla, že takové kroky by vláda mohla podniknout o nadcházejícím prodlouženém víkendu, kdy Řecko slaví pravoslavné svatodušní svátky.
Podle ní by se to stalo, kdyby se vláda rozhodla, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) neuhradí do 5. června splatný dluh. Řecká vláda ale jakékoli takové kroky vyloučila.
Neshody o rozpočtových cílech
Omezováním přísunu peněz z ELA zvyšuje ECB tlak na to, aby Atény zrychlily jednání s věřiteli. Mluvčí Evropské komise dnes řekl, že v těchto rozhovorech dál přetrvávají neshody v otázkách rozpočtových cílů, reforem důchodového systému a trhu práce i ohledně velikosti státního sektoru.
Za klíčový se nyní považuje termín 5. června, kdy musí Řecko uhradit další dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu. Za celý červen pak mají Atény fondu splatit celkem 1,6 miliardy eur. Přibývá ale vysoce postavených představitelů vlády, kteří tvrdí, že Atény na uhrazení splátky MMF nemají peníze a dají místo toho přednost výplatám mezd a důchodů.
