ECB spustí kvantitativní uvolňování, kurz eura padá

Ohlášená částka zahrnuje nejen vládní dluhopisy, ale i dluhopisy soukromých společností. ECB tak rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené již v loňském roce. „Dopad odkupu korporátních dluhopisů na obnovu toku peněz do reálné ekonomiky je vyšší než u státních dluhopisů,“ vysvětlil hlavní analytik Conseq Investment Management Martin Lobotka.

Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Proti kvantitativnímu uvolňování se dlouhodobě staví vlivná německá centrální banka. Panují totiž obavy, že tento druh podpory by mohl v některých zemích eurozóny vést k odkládání potřebných hospodářských reforem. Odborníci upozorňují, že sama ECB všechny ekonomické problémy v eurozóně vyřešit nemůže. „Politici by si neměli myslet, že podobná opatření jim koupí čas a oni budou moci zapomenout na strukturální reformy,“ reagovala na rozhodnutí ECB německá kancléřka Angela Merkelová.

Čtěte komentář Pavla Párala:

Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy navíc nelze čekat, že tzv. kvantitativní uvolňování bude mít stejně silný efekt, jaký mělo například ve Spojených státech.

„Jde o odlišný sklon domácností k zadlužování v USA a kontinentální Evropě a o odlišný přístup jednotlivců k investování na kapitálovém trhu v obou regionech. Kapitálový trh také hraje v kontinentální Evropě mnohem menší roli než v USA - pro kapitál si v Evropě firmy chodí spíše do banky než na burzu. A konečně, Evropská centrální banka nemůže v rámci případného kvantitativního uvolňování odkupovat žádný „eurodluhopis“, neboli dluhopis společný pro celou eurozónu,“ uvedl Kovanda.

Rozdílné nasměrování měnové politiky v USA a v eurozóně, stejně jako odlišná kondice obou hospodářských bloků, již delší dobu tlačí dolů kurz eura vůči americkému dolaru. Jednotná evropská měna se k dolaru propadla o více než procento a oslabovala i k dalším měnám.

Koruna následovala pokles eura

Oslabování eura dnes například přimělo dánskou centrální banku, aby ve snaze omezit růst domácí měny již podruhé v tomto týdnu přikročila ke snížení svých úrokových sazeb. Kurz eura k dolaru následně spadl až na jedenáctileté minimum 1,13675 dolaru, což je nejnižší úroveň od září 2003. „Očekávám však, že hned jak si trh „sedne“, bude to pro euro pozitivní ve smyslu lepších vyhlídek evropské ekonomiky,“ uvedl Martin Lobotka.

Česká měna následovala euro, když se vůči dolaru vrátila k nejslabším úrovním za devět let. Se ztrátou zhruba 30 haléřů končila na 24,39 korunách za dolar, k euru koruna proti středečnímu závěru posílila o desetník na 27,83 korun za euro. Marek Dřímal z investičního bankovnictví Komerční banky upozornil, že vůči euru vedle koruny posilovaly také polský zlotý a maďarský forint. „Regionální měny reagovaly na oznámení kvantitativního uvolňování ECB pozitivně,“ shrnul.

Vývoj eura k dolaru

Draghi očekává, že spotřebitelské ceny budou několik příštích měsíců klesat, opačný směr ale mají nabrat ke konci roku. “Je to nevyhnutelný důsledek prudkého pádu cenu ropy, u kterých v nejbližší době neočekáváme výrazné korekce,“ doplnil. Pro letošní rok očekává míru inflace 0,7 procenta a 1,3 procenta v roce 2016 – což pořád zůstává pod dvouprocentním cílem.

Úrokové sazby ECB zatím ponechala beze změny. Už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.

ECB současně podržela sazbu pro bankovní vklady přes noc na minus 0,20 procenta, což v praxi znamená, že komerční banky musí platit za ukládání prostředků u centrální banky, a ponechala také úrokovou sazbu mezní zápůjční facility na 0,30 procenta.

Podnět pro ústavní soud v Německu

„Bankovní rada se jednomyslně shodla, že jde o legální nástroj monetární politiky,“ říká Mario Draghi. „To je důležité, protože to zakládá princip, že jde o nástroj měnové politiky, který by měl být sice využíván pouze ve správných situacích, ale je součástí našeho arzenálu,“ dodal.

„Velká většina (členů) se shodla, že je třeba jej spustit nyní, a to tak velká, že jsme nemuseli přistoupit k hlasování… A konečně, došlo ke shodě o nastavení dělby rizika na 20 procent a nákupů na základě neděleného rizika na 80 procent,“ popsal Draghi rozhodovací proces.

Německý poslanec za CSU Peter Gauweiler nicméně ještě před oficiálním rozhodnutím ECB prohlásil, že proti verdiktu ECB připravuje stížnost ke Spolkovému ústavnímu soudu. „Rozhodnutí bankovní rady skupovat stovky miliard státní dluhopisů znamená převzetí závazků za jednotlivé státy,“ uvedl. Podle dalších nesouhlasných hlasů to znamená zmírnění tlaku na reformy veřejných financí v nejvíce zadlužených zemích.

Podobně mluví také hlavní investiční stratég ČP Invest Michal Valentík. „Jedná se o první významnější krok ECB. Otázkou je, zdali k tomu má banka mandát. Lisabonská smlouva jasně zakazuje financovat jednotlivé členské státy a nákup státních dluhopisů je jednoznačný krok k jejich financování. Dle mého názoru je evropské kvantitativní uvolňování pouze vytrhnutí trnu z paty. Tím trnem myslím neschopnost vlád učinit reformy a neschopnost splatit své dluhy,“ řekl Valentík.