EGAP prodělá až osm miliard. Pojistky vyplácí hlavně kvůli Rusku a Ukrajině

EGAP

EGAP Zdroj: CTK

Vláda bude ve středu jednat o změnách v systému exportního financování. Rozhodovat může i o osudu České exportní banky (ČEB), jednou z variant je i ukončení její činnosti. V systému exportního financování chybí celkem zhruba 15 až 20 miliard korun, které budou muset být uhrazeny ze státního rozpočtu. Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) očekává za letošní rok ztrátu pět až osm miliard korun, loni měla ztrátu 5,92 miliardy.

Systém exportního financování ve stávající podobě vznikl před 20 lety a jeho základní parametry nebyly od té doby výrazněji modifikovány.

Podle zprávy vyžaduje hlubší revizi s cílem zvýšit efektivnost. Rozhodnutí se týká i osudu ČEB. V úvahu podle zprávy připadají tři možnosti: interní restrukturalizace banky, její začlenění do struktury Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) či ukončení činnosti. V takovém případě systém exportního financování by pokračoval nadále bez úvěrové banky a úvěrové případy v národním zájmu by byly financované přímo ze státního rozpočtu.

„Zhoršující se úvěrové, resp. pojišťovací portfolio představuje pro budoucnost největší riziko současně nastaveného systému a v krátké době bude nutné přijmout razantní opatření vedoucí k vyřešení tohoto problému a současně bude nutné systém redefinovat tak, aby podobná rizika byla do budoucna eliminována,“ uvádí dokument.

Od letošního ledna do srpna skončilo hospodaření EGAP, kterou firmy využívají hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde je zvýšená pravděpodobnost, že za zboží či služby nedostanou zaplaceno, účetní ztrátou 371,6 milionu korun. Pojišťovna uzavřela letos do září nové pojistné smlouvy za 28,3 miliardy korun.

Nevyšly hlavně investice v Rusku a na Ukrajině

Nejčastěji šlo o pojištění exportu do dvou zemí - Ázerbájdžánu (33,2 procenta) a Egypta (13,5 procenta). Následovaly Gruzie, Turecko, Rusko, Indie a Laos.

Výše vyplacených pojistek od ledna do září 2015 činila tři miliardy korun, z toho teritoriálně do Ruska a na Ukrajinu celkem 84,7 procenta. Souhrnný výnos ze zpětně vymožených pohledávek ve stejném období dosáhl 461 milionů korun, což je dvakrát více než za celý loňský rok.

Česká exportní banka ke konci června poskytla úvěry za 84,6 miliardy korun. Podíl úvěrů se selháním dlužníka činil 43,7 procenta, podíl sledovaných pohledávek (potenciálně rizikových) dosáhl 23,34 procenta. Do září se bance podařilo vyřešit problémové případy za 7,3 miliardy korun. V pololetí ČEB poskytla nové úvěry za 3,6 miliardy korun.

Nesplácené pohledávky pocházejí většinou z budování skláren, elektráren a továren, kterým čeští výrobci posílali stroje a vybavení a týkaly se Ruska, Ukrajiny, Slovenska, ČR, Srbska, Mongolska, Vietnamu a Tunisu.

Chybí až dvacet miliard

Banka letos uvedla, že chce do dvou let vyřešit polovinu ztrátových pohledávek, mimo jiné jejich prodejem ve veřejné soutěži. Problematické obchodní případy pocházejí z let 2007 až 2011, některé z nich vyšetřuje policie.

„V systému exportního financování chybí odhadem 15 - 20 miliard korun, které budou muset být uhrazeny ze státního rozpočtu. Doporučujeme toto řešení neodkládat. Odkládání sanace systému financování podpory exportu v čase blokuje další fungování ČEB a EGAP,“ uvádějí ministerstva průmyslu a financí ve zprávě.

Náměstek ministra financí Jan Gregor v listopadu na Žofínském fóru řekl, že na podporu exportu v letech 2016 až 2018 by mělo jít ze státního rozpočtu celkem 17,3 miliardy korun. Peníze půjdou zejména na dotace ztráty a zvýšení kapitálu ČEB a jako dotace do pojistných fondů EGAP.