Realitní projekty, rozšíření sportovního areálu nebo různé investice do zelené energie. Na to vše si stovky často neznámých firem rozpůjčovaly peníze přes vydání dluhopisů. Takzvané prašivé dluhopisy neboli junk bonds jsou sice obvykle nadprůměrně úročené, ale riziko je obrovské. Ekonomické zpomalení, které již probíhá, může navíc velice rychle odhalit nereálnost záměrů investorů.
„Obecně platí, že velká část emitentů měla podnikatelský plán – na nějž si půjčovala – velmi optimistický. Ve chvíli, kdy se přestane ekonomice dařit, začnou se tyto plány hroutit a s nimi i schopnost splácet bondy,“ upozorňuje ředitel investiční divize Broker Consulting Jiří Šindelář a dodává: „To se děje už teď, co teprve až nastane zřetelné zpomalení v hlavních sektorech ekonomiky.“
Podobně se vyjadřují i další experti. „Ekonomické zpomalení zpřísňuje podmínky pro podnikání a zmenšuje prostor pro zisk. V takovém případě se zvyšuje pravděpodobnost krachu mnoha nyní populárních projektů či firem,“ doplňuje ekonom sítě Partners Martin Mašát.
Ostatně už nyní jsou patrné příklady, kdy firmy nedokážou splácet obrovské peníze. Nejkřiklavějším případem je pád e-shopu Zoot. Dalším případem je problémový projekt skupiny EMTC, kde rovněž investorům hrozí obří ztráty.
Tip: Jak výhodně investovat? Poradíme
Problémy dostát svým závazkům má však daleko více společností. „Měsíčně se dozvím o zhruba jednom až dvou emitentech, kteří nejsou schopni splácet. A to za současného pozitivního ekonomického vývoje,“ zdůrazňuje Šindelář.
Kromě zpomalení ale může podle expertů trh s problémovými bondy rozkolísat rovněž růst úrokových sazeb, pokud ekonomika a inflace porostou rychle nahoru. „Pokud by se ještě vyšší úrokové sazby ‚propsaly‘ do nabídky spořicích účtů u bank, běžní občané by patrně dále ztratili zájem o junk bondy, a tím by dané firmy ztratily možnost refinancovat se z nových emisí,“ uvádí Šindelář. „Část vydaných dluhopisů totiž společnosti splácejí vydáním nových bondů,“ konstatoval vysoce postavený bankéř, který si nepřál být jmenován.
Trh takzvaných junk bonds přitom není rozhodně malý. „Jde řádově o desítky miliard korun a stovky emisí. Bohužel přesná čísla neznáme,“ říká Šindelář. Podobný odhad má rovněž Mašát.
Prodělky mohou jít proto do miliard. „Nedivil bych se, kdyby to nakonec byly řádově desítky procent ze všech junk emisí,“ odhaduje výši ztrát Šindelář.
Ekonomiku by nicméně nesplácení problémových dluhopisů podle analytika Finlord Borise Tomčiaka nezasáhlo, ale mohlo by ovlivnit investory. „Když přijdou problémy, tak mohou být vysoké ztráty, což může podkopat důvěru v celý investiční trh.“
Ostatně Česká národní banka už připravuje změny pro dluhopisový trh. „Chystá se, že každý dluhopis bude muset mít ISIN. Díky tomu budeme aspoň vědět, kolik dluhopisů vůbec je a kolik z nich krachuje,“ sdělil deníku E15 Aleš Michl, člen bankovní rady ČNB.
