Měnový výbor Evropské centrální banky (ECB) ve čtvrtek podle očekávání analytiků nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že se inflace pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla ve svém prohlášení. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, zůstala rovněž beze změny na čtyřech procentech. „Pro zvýšení sazeb dle mého názoru nebyl důvod, a to i vzhledem k tomu, že pokračuje trend dezinflace. Na druhou stranu dochází k oslabování ekonomické aktivity a sazby se začínají propisovat do ekonomiky,“ myslí si analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.
ECB zvýšila sazby na každém ze svých posledních deseti zasedání s cílem bojovat s růstem cen. Minulý měsíc ale signalizovala pauzu, protože rychlejší tempo zpřísnění měnové politiky konečně začíná mít výsledky. „Dosavadní zvyšování úrokových sazeb Radou guvernérů se nadále výrazně promítá do podmínek financování,“ uvedla ve čtvrtek ECB. „Tento vývoj stále více tlumí poptávku a tím pomáhá snižovat inflaci,“ doplnila banka.
ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvedla na 0,5 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
„Trhy počítaly s pozastavením zvyšování sazeb, protože inflace v eurozóně v posledních měsících poměrně výrazně klesala,“ uvedl analytik Portu Marek Malina. „S dalším růstem sazeb se nepočítalo i kvůli tomu, že evropské ekonomice hrozí stagnace,“ dodal.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v září podle údajů statistického úřadu Eurostat snížila na 4,3 procenta ze srpnových 5,2 procenta. V průběhu loňského roku se vyšplhala až na rekordní maximum 10,6 procenta.
„S vysokou pravděpodobností již sazby v eurozóně výše nepůjdou, ECB si však musí nechat manévrovací prostor pro vyhodnocování příchozích dat. Překvapením by mohl být nárůst inflace v souvislosti s případným nárůstem cen energetických komodit, toto však bude záviset na vývoji situace na Blízkém východě,“ míní Cverna. „Vzhledem k tomu, že dnešní rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním trhu, koruna na páru s eurem nijak výrazně nereagovala,“ poznamenal analytik.
