Evropská investiční banka má nová pravidla a bude financovat i obranné projekty. Historickou změnu iniciovalo Česko
Podpůrná banka Evropské unie vůbec poprvé od svého vzniku před více než šedesáti lety přehodnocuje svůj striktní postoj k financování obranného průmyslu. Její správní rada minulý týden schválila na první pohled drobnou, avšak ve skutečnosti důležitou změnu. Banka bude nově bez omezení poskytovat úvěry na výrobu takzvaného zboží dvojího užití, tedy produktů a technologií, které se mohou uplatnit jak v civilním, tak vojenském sektoru, například dronů nebo radarů. Podle odborníků jde o zásadní krok a příkladu mohou brzy následovat i další peněžní instituce.
Až dosud mohla Evropská investiční banka (EIB) financovat pouze projekty, u nichž více než padesát procent očekávatelných příjmů pocházelo z civilního využití. Omezení nyní odpadlo a nebyl stanoven ani žádný maximální limit pro budoucí příjmy ze zboží určeného čistě pro bezpečnostní nebo obranné účely. Banka také spouští nový úvěrový program pro startupy, malé a střední podniky z těchto sektorů – vedle armádních jde i o podporu například policejních projektů – a posiluje spolupráci s klíčovými akcionáři a dalšími institucemi EU. Podepsala například nové memorandum o porozumění s Evropskou obrannou agenturou (EDA).
„Zvyšujeme podporu evropského bezpečnostního a obranného průmyslu, abychom udrželi Evropu a její občany v bezpečí, a zároveň tím chráníme finanční kapacitu skupiny EIB,“ uvedla šéfka EIB Nadia Calviñová, která finanční instituci vede od začátku letošního roku. Banka sice nadále nesmí poskytovat půjčky na produkci zbraní a střeliva, přesto jde o významný odklon od postoje, který držela po celou dobu své existence od roku 1958.
Válka na Ukrajině mění stará pravidla
„EIB se dosud vyhýbala investicím do vojenského průmyslu. Nová politika může pomoci posílit obranné a technologické schopnosti Evropy jako celku tím, že umožní lepší integraci a využití inovací v obranném sektoru,“ domnívá se lídr pro ESG a udržitelnost v poradensko-technologické společnosti Deloitte David Mejsnar. „Pravděpodobně přinese také zvýšení investic do nových technologií a zlepšení konkurenceschopnosti a soběstačnosti evropského obranného průmyslu na mezinárodním trhu, zejména vůči Spojeným státům,“ dodává Mejsnar.
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie a jejími akcionáři jsou jednotlivé členské státy. Banka se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, jejichž prostřednictvím se snaží přispívat k dosahování politických cílů sedmadvacítky.
Ke změně pravidel dohnal banku Evropské unie především válečný konflikt na Ukrajině. Ten v evropských zemích v posledních dvou letech raketově navýšil poptávku po vojenském materiálu, nicméně firmy, které by jej mohly vyrobit, nestíhají a na posílení výroby jim často chybějí peníze. Pod tlakem, aby se více zapojily do financování obranného sektoru, jsou proto už delší dobu soukromé peněžní ústavy a stejně tak i EIB.
Velký krok, k němuž se Evropská investiční banka chystá, naznačovala prezidentka Calviñová už koncem dubna. A jak zjistila e15, k prosazení změny v úvěrové politice banky výrazně přispěla i Česká republika. Byl to Zbyněk Stanjura (ODS), kdo předložil letos v únoru výzvu ostatním ministrům financí EU návrh, aby pomohli odblokovat překážky ve financování evropské obrany. „Ministerstvo financí ČR následně vypracovalo dokument, kde navrhlo možnosti, jak dostupnější financování obrany zajistit, a jedním z navržených kroků byl právě i posun investiční politiky EIB za velmi úzce definované technologie dvojího užití,“ popisuje mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.
Česká iniciativa postupně přinesla konkrétní výsledky. Evropská komise 5. března představila svou historicky první Evropskou strategii pro obranný průmysl na úrovni EU, ve které výslovně uvedla, že žádný unijní předpis nebude omezovat soukromé investory a banky v tom, aby investovaly do obranného průmyslu. Komise rovněž vyzvala k tomu, aby se všechny rozpočty v EU přizpůsobily novému bezpečnostnímu kontextu v Evropě. Načež následovala přelomová změna úvěrové politiky v EIB.
Peníze ne na válku, ale na obranu
Jedním z hlavních důvodů, který odpuzuje banky a investory od zbrojního průmyslu, je ESG. Environmental, social and governance neboli vliv na životní prostředí, na společnost a způsob řízení je silný současný trend, který vede světové firmy a stejně tak i ty, kdo je financují, k tomu, aby se zabývali výhradně byznysem, který splňuje etická, ekologická a společensky odpovědná kritéria.
A světoznámá americká agentura Moody’s předminulý týden varovala, že v případě rozsáhlejších investic do obrany a vojenských aktiv může Evropské investiční bance snížit nejen její ESG rating, ale i úvěrový rating AAA, čímž by EIB ztratila možnost výhodně si půjčovat na mezinárodních trzích. Mluvčí EIB nicméně sdělil, že „žádná z aktuálně prováděných změn nebude mít negativní dopad na kapitál banky ani na objem jejích půjček“.
Co je to ESG?
ESG = environmentální, sociální a správní (corporate governance) kritéria. Jde o mezinárodně uznávaný termín pro takzvané udržitelné investice, co musí splňovat určité podmínky. Zaměřují se na ně investoři, kteří chtějí podporovat společensky odpovědné projekty. Jelikož se ESG stává celosvětovým trendem, někteří obchodníci rovněž očekávají, že jim tento typ investování přinese v dlouhodobém horizontu vyšší zisky.
E = environmentální kritéria sledují přístup firmy nebo projektu k životnímu prostředí. Zajímají se například o to, kolik podnik vypouští emisí skleníkových plynů, jaké využívá energetické zdroje, kam ukládá odpad a tak dále. Vysoké hodnocení lze získat třeba recyklováním, používáním ekologických obalů a materiálů či zelených automobilů. Společnosti, které svou činností znečišťují vodu a ovzduší nebo zbytečně plýtvají surovinami, mají toto hodnocení nízké.
S = sociální kritéria zkoumají, jak se firma chová ke svým zaměstnancům, zda jsou její produkty bezpečné pro zákazníky a jestli dostatečně chrání uživatelská data. V této oblasti tedy určitě nebudou bodovat společnosti vyrábějící zbraně, cigarety a alkohol. Hodnocení jim klesá také v případě, když působí v zemi, kde dochází k porušování lidských práv, jako je využívání otroků a dětské práce. Vysoko se naopak umisťují například výrobci zdravých potravin a podniky kladoucí důraz na bezpečnost.
G = správní neboli corporate governance kritéria zahrnují spravedlivou správu a řízení společnosti. Problémem může být třeba korupce, špatné vztahy na pracovišti, nemožnost zakládat odbory, vyplácení příliš vysokých odměn a mezd vrcholovým manažerům či nedostatečná diverzita představenstva. Spadá sem též etické chování a vnitřní kontroly firmy.
Povinný ESG reporting: Všechny firmy v Evropské unii, které mají nad 250 zaměstnanců a roční obrat přesahující čtyřicet miliard eur nebo aktiva v hodnotě víc než dvacet milionů eur, musejí v rámci účetní závěrky povinně zveřejňovat dopady své činnosti na životní prostředí a společnost. V Česku se tato povinnost zatím týká více než tisícovky podniků, mnohé však svůj ESG report zveřejňují dobrovolně.
Experti, které oslovila e15, jsou navíc přesvědčeni, že současná geopolitická situace bude tlačit na hodnotitele ESG, aby se na obranný průmysl začali dívat vstřícněji, a dá se podle nich očekávat, že kroky EIB v blízké době budou následovat i další evropské banky.
„V souvislosti se změněnou bezpečnostní situací v Evropě se už řadu měsíců mluví o potřebě zajistit hladké financování obranného sektoru. Zastánci takového kroku argumentují, že vojenská obranyschopnost je nutnou podmínkou udržitelného vývoje, a tedy že naplňuje definici ESG,“ popisuje probíhající diskusi hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Jsem přesvědčený, že na změnu situace zareagují i agentury hodnotící ESG, otázkou je spíš, jak rychle.“
Podobně vidí situaci také David Mejsnar z Deloitte: „Obranné společnosti opakovaně varují, že označení založené na ESG by mohlo omezit jejich přístup ke kapitálu, zejména pro malé a střední podniky, které tvoří dodavatelský řetězec. Probíhající konflikty na Ukrajině a v Izraeli tak pravděpodobně povedou k postupným úpravám těchto omezení.“
Z tuzemských bank už ke změnám v této oblasti přistoupila například ČSOB. „Po podrobném zvážení měnící se bezpečnostní situace v Evropě a s ohledem na právo suverénních států efektivně se bránit novým hrozbám jsme připraveni podílet se na financování a poradenství v oblasti obranného i zbrojního průmyslu. Na konkrétních projektech už dokonce nyní pracujeme,“ uvádí manažerka komunikace v ČSOB Kateřina Dudášová.
Banka však podle ní poskytuje financování za velmi striktních podmínek. „Mimo jiné mezi ně patří důsledný screening žadatelů, zda jejich produkce směřuje k ozbrojeným složkám zemí NATO či Ukrajiny, a ne do zemí pod embargem OSN, EU nebo USA. Striktně vyloučeni jsou obchodníci a zprostředkovatelé zapojení do nelegálního obchodu se zbraněmi,“ zdůrazňuje Dudášová.
Projev ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na Velitelském shromáždění Armády ČR v únoru 2024:
