Vztahy velkých českých bank a nejvýznamnějších výrobců zbraní, munice a vojenské techniky jsou téměř idylické. Z pohledu bankéřů donedávna okrajovému a „špinavému byznysu“ už dva roky strmě rostou zisky a jako klient je lákavý. Ministerstvo obrany nyní usiluje o to, aby banky pronikly do zákulisí vývozu vojenského materiálu do ciziny včetně zákonných mantinelů a dosáhly také na některé informace o firmách. To by usnadnilo úvěrování především středních a menších podniků, které stále narážejí na překážky.
„Stát v souvislosti se zbrojním exportem provádí řadu administrativních úkonů, které následně provádějí i banky. Proces se tak často duplikuje. Státní správa by mohla s bankami lépe a efektivněji sdílet informace,“ nastínila cestu k prohloubení důvěry mezi finančními institucemi a zbrojaři šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Na zahraničních zákaznících je tento průmyslový sektor zcela závislý, směřuje k nim devadesát procent svojí produkce.
Ministryně poukázala na takzvané licenční řízení předcházející každému vývozu vojenského materiálu i zbraní a střeliva nevojenského charakteru z České republiky, v němž ministerstva zahraničí, průmyslu a obchodu, obrany a vnitra zkoumají všechny podrobnosti včetně údajů o cílové zemi a rizicích reexportu do států pod embargy a sankcemi.
„Výsledky licenčního řízení, v němž stát vydá povolení k vývozu do určité země, by měly být dostatečně průkazné i pro bankovní financování,“ míní Černochová. „Pokud má firma souhlas s vývozem vojenského materiálu, je zároveň prověřena Národním bezpečnostním úřadem. Banky už by tato povolení nemusely dlouze přezkoumávat,“ dodala.
Jasné stanovisko státu a odstraňování předsudků
Podrobnosti užšího sdílení informací je však nutné ještě doladit. Bankovní pracovníci by zřejmě museli absolvovat bezpečnostní prověrky, aby se mohli seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Černochová prozatím vyčlenila odborníky, kteří budou pomáhat bankéřům řešícím žádosti českých firem o financování výroby spojené se strategickými potřebami státu.
Ministerstvo se dohodlo s Českou bankovní asociací (ČBA) na vzniku expertní skupiny, která problematiku financování zbrojního průmyslu začala tento měsíc projednávat. Její členové diskutují o udělování licencí, kontrole historie společností, které o peníze žádají, nebo o tom, jaký materiál a kam je v souladu s legislativou možné či nemožné vyvážet.
Šéf ČBA Jan Juchelka vyzdvihl, že vláda jasně řekla, že obranný a bezpečnostní průmysl má pro Česko za nynější situace ve světě strategický význam. „Těší mě, že stát takto v praxi vytváří podmínky pro rozvoj soukromého sektoru a stát a soukromý sektor spolupracují a posouvají tento byznys kupředu,“ ocenil.
Jednáními se podle Juchelky daří odstraňovat některé předsudky, které se v minulosti ohledně financování zbrojních podniků objevovaly. „Je zjevné, že český obranný průmysl v podobě svých hlavních hráčů jede na plné obrátky, pomáhá znovu zaplňovat sklady vojenského materiálu primárně v zemích NATO a k financování využívá kapitál českých bank,“ podotkl prezident bankovního sdružení.
Vstřícnější postoj bank, ale ne vždy
Změnu přístupu potvrzují i bankovní domy, a to včetně ČSOB, která byla ještě nedávno vůči zbrojařům mimořádně obezřetná. „Iniciativu ministerstva obrany, která podporuje principy, na jejichž základě chceme i my financovat obranný a zbrojní průmysl, vítáme a jsme do ní zapojeni,“ uvedla mluvčí ČSOB Monika Hořínková.
Postoj České spořitelny (ČS) je stejný. „Jsme otevřeni jakékoli spolupráci s rezortem obrany, která efektivně zvýší schopnost Ukrajiny bránit se putinovské agresi,“ řekl mluvčí banky Filip Hrubý. Doplnil, že zástupci ČS se podílejí na práci nové expertní komise. Česká spořitelna podle Hrubého dlouhodobě patří k hlavním bankám podporujícím největší české zbrojovky a standardně financuje vojenské dodávky směřující na Ukrajinu.
Nejsilnější tuzemská uskupení, jako je Czechoslovak Group (CSG) nebo Colt CZ Group, jejichž akcie se obchodují na burze, potvrzují, že k úvěrům se už dostávají snadněji. Coltu CZ je dokonce banky samy nabízejí.
„I když se od vypuknutí ruské agrese proti Ukrajině vztah bank k obrannému průmyslu obecně zlepšil, stále není ideální. Disponibilita bankovního financování představuje problém, který omezuje investice do navyšování kapacit i schopnost financovat významné zakázky,“ upozornil místopředseda představenstva CSG David Chour.
Některé banky podle Choura nefinancují obranný průmysl vůbec a jiné jen omezeně a výběrově projekt od projektu, což v současné době, která vyžaduje miliardové investice do růstu výroby, není dostatečné. „Například plnění velkých projektů pro Ukrajinu by nebylo vůbec možné, kdyby financování neposkytovaly přímo vlády států NATO, které do značné míry suplují roli soukromého bankovního sektoru,“ poznamenal Chour.
Vstřícnost bankéřů postrádají především střední a menší podniky, které jsou přitom také klíčovými dodavateli české armády. I v jejich případě je tedy nutný rozvoj kapacit. „Vyplynulo to nejen z diskuze s bankovní asociací, ale i z šetření sekce obranného průmyslu Hospodářské komory a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Jasně ukázalo na konkrétní problémy menších výrobců,“ zdůraznila Černochová.
Zbrojařská sdružení odmítají zveřejnit, které firmy mají s bankami problémy, protože by to podle nich pozici těchto výrobců ještě více zhoršilo. Loni si stěžovala například Laugo Arms Czechoslovakia, která dodává pistole sportovcům a speciálním armádním složkám. Z důvodu rostoucí poptávky potřebovala navýšit objem produkce, u bank však narazila. „Všechny se nám omluvily s vysvětlením, že vzhledem ke svým vnitřním předpisům nemohou spolupracovat s kýmkoli, kdo vyrábí zbraně. Neumíte si představit, jak složité bylo získat třeba jen běžný účet,“ popsal spolumajitel a ředitel společnosti Daniel Selichar.
S bariérami se před rokem potýkala i STV Group, přestože patří mezi největší české zbrojní formace. Je například jediným českým výrobcem velkorážové munice včetně dělostřeleckých granátů, které pro Ukrajinu shání vláda.
