Konkrétně se jedná o to, že když klient zaplatí u obchodníka platební kartou, obchodník z této transakce odvede poplatek. A právě o tyto poplatky se hraje. V každé zemi jsou jiné. V České republice se pohybují od půl do třech procent. Tento poplatek neinkasuje karetní společnost, ale banka obchodníka, která si ho rozdělí s bankovním domem klienta, jež u zmiňovaného obchodníka platí kartou.
Komise chce tyto poplatky v rámci novely zákona o platebním styku výrazně stlačit a to ve všech zemích Evropské unie na stejnou úroveň. „Sjednotit pravidla pro dvacet sedm členských zemí s různě rozvinutým platebním trhem, není v současnosti reálné. Každá země má svá specifika a tomu i odpovídá pečlivě vybalancované nastavení poplatků, které závisí na míře rozvoje každé ekonomiky,“ komentovala návrh Katarina Kakaliková ze společnosti MasterCard.
Banky si zrátu vynahradí jinak
Komise sice argumentuje tím, že když obchodníkům umožní odvádět na těchto platbách méně, promítnou to do cen pro zákazníky a zlevní. Kritici návrhu naopak varují, že to je velký omyl a že celá akce povede k vyšším výdělkům pro obchodníky. A za pravdu jim nyní dává i studie, kterou nedávno provedla madridská Univerzita Juana Carlose. Materiál zkoumal, jaký vliv měl poslední počin španělské vlády v této oblasti, když se jí tyto poplatky podařilo „pokusně“ snížit už v letech 2006-2010 a to průměrně o 57 procent.
Obchodníci nakonec ceny ponechali a tím, že odváděli méně, výrazně více vydělali. Pokud jde o čísla, zmiňovaná studie vypočítává, že jenom ve Španělsku si obchodníci díky této změně přišli na více než 2,75 miliardy eur, které ušetřili na poplatcích. A jelikož jde o poplatky, které inkasují bankovní domy, citelnou strátu si bankovní domy vynahradily jinak. Ve letech 2006-2010 stouply spotřebitelům poplatky za vedení účtu a vydání karet o padesát procent, zjistili ekonomové z madridské univerzity. A přesně to prý čeká spotřebitele, pokud projde zmiňovaný návrh Evropské komise, upozorňují kritici.
První zmínka o tom, že by se novela zákona o platebním styku měla promítnou i do nařízení, se objevila v Aktu o jednotném trhu II, který vydala Evropská komise už loni na podzim. Obchodníci se tedy mohou radovat, ostatně je veřejným tajemstvím, že tlaky Evropské komise na poplatky za karetní transakce jsou právě výsledkem tvrdé lobby obchodníků. Platební terminály jsou mnohými z nich totiž vnímány jako nutné zlo, kterým vycházejí vstříc potřebám svých zákazníků, musejí z nich ale odvádět zprostředkovateli platebního systému poplatek.
