Domácnosti a firmy by se měly připravit na další významné zdražení úvěrů, ať už hypoték, či podnikatelských půjček. Silné inflační tlaky v ekonomice neustupují, a tak bankovní rada velmi pravděpodobně na nejbližším zasedání, které se koná ve středu 22. června, razantně zvýší klíčovou úrokovou míru, a to až někam k úrovním okolo sedmi procent.
„Inflace v květnu opět překvapila vyšším číslem jak nás, tak trh a také centrální banku,“ okomentoval vývoj hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „Meziměsíční nárůst o 1,8 procenta dostal meziroční dynamiku na 16 procent – to je více než půl procentního bodu nad naším odhadem a více než procentní bod nad poslední prognózou ČNB,“ dodal.
Růst spotřebitelských cen se drží výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB a zároveň nejvýše od roku 1993. Tehdy meziroční míra inflace dosáhla 18,2 procenta. A podle odhadů ekonomů by se tomuto číslu mohla v červnu opět o něco přiblížit.
„Kombinace nákladového šoku, dostatečně silné domácí poptávky a vzlínajících inflačních očekávání vynesla inflaci k hodnotám, které bychom si ještě před rokem nedokázali představit,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Pro červnové zasedání bankovní rady tak podle něj není otázkou, zda zvýšit úrokové sazby, ale o kolik.
Poslední čísla jsou pro ČNB výrazným proinflačním rizikem i proto, že mohou zvýšit očekávání lidí ohledně růstu cen v ekonomice. Zejména by to mohlo znamenat, že odbory budou po podnicích či ve státní sféře požadovat výraznější navýšení mezd. Vysoká inflace totiž snižuje kupní sílu peněz. Vyšší příjmy domácností kvůli prudkému růstu mezd a platů by však přes útraty dále přikládaly do inflačního kotle.
Radní tak mají pádný důvod, proč hlavní sazbu opět zvýšit. Aktuálně činí repo sazba 5,75 procenta. Ještě loni v červnu přitom byla jen 0,25 procenta. Od její výše se odvíjejí ceny úvěrů pro firmy i domácnosti. Například průměrná sazba hypoték se už pohybuje v blízkosti šesti procent, přičemž loni touto dobou to bylo okolo 2,5 procenta.
Ostatně další směřování sazeb naznačila ve svém pátečním komentáři samotná ČNB, respektive její měnová sekce, která má na rozhodování radních významný vliv: „Zveřejněná data o inflaci za květen představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky… Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku.“
Pro zvýšení sazeb hovoří i proti očekávání slabší koruna, která tak dostatečně netlumí dopad cen dováženého zboží a komodit (hlavně ropy a pohonných hmot) na tuzemskou inflaci. „Předpokládáme, že v červnu proto bankovní rada rozhodne o zvýšení sazeb o 100 až 125 bazických bodů do blízkosti sedmi procent,“ uvedl ekonom Bureš. Původně přitom analytici spíše očekávali, že se základní míra posune nahoru „jen“ o 0,75 procentního bodu.
Podobné rozhodnutí, tedy posun základní sazby k sedmi procentům, očekává také Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Roli v tom může podle něj sehrát i fakt, že bankovní rada se ve stávajícím složení sejde naposledy a od nových radních se čeká, že budou ohledně zvyšování sazeb zdrženlivější. „Nastávající guvernér Aleš Michl totiž veřejně deklaroval úmysl sazby od srpna ponechat beze změny, což by mohlo nynější radní motivovat k tomu, aby je dostali na úroveň, která již bude mít dostatečně tlumící efekt,“ poznamenal Hradil.
Michl v čele bankovní rady nahradí končícího Jiřího Rusnoka. Vedení ČNB na začátku července opustí také viceguvernér Tomáš Nidetzký a člen rady Vojtěch Benda. Oba mohl prezident Miloš Zeman jmenovat na dalších šest let, rozhodl se však pro nová jména. Namísto Rusnoka, Nidetzkého a Bendy tak v bankovní radě usednou Jan Frait, Karina Kubelková a Eva Zamrazilová. Ta obsadí post viceguvernérky.
Zeman změny odůvodnil tím, že by si od nových radních představoval rozdílný přístup k měnové politice, například i využití jiných nástrojů. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ řekl Zeman ve středu na Hradě, když jmenoval nové členy.
I proto prezident zvolil za nového guvernéra Michla, který v posledních dvanácti měsících nehlasoval pro zvýšení sazeb ani jednou. Stejný postoj měl ze sedmi radních už jen Oldřich Dědek.
Přestože se bankovní rada sejde v současném složení ještě jednou, tedy 22. června, ekonomové už nyní vyhlížejí kroky „nové“ rady. „Nadmíru zajímavé bude jednání bankovní rady na začátku srpna v obměněném složení. To může výrazně napovědět, zda ČNB bude pokračovat v současném kurzu, nebo změní svou strategii,“ uvedl Marek z Deloitte.
