V srpnu zároveň banka obnovila i nákupy aktiv, kterých se rozhodla nakoupit za 60 miliard liber. To by mělo navýšit jejich objem na celkových 435 miliard. Jejím cílem bylo zabránit prudkému propadu indikátorů důvěry, kterého se po vystoupení z EU obávala.
A jak se zdá, to se jí skutečně podařilo. Ještě v červenci se nálada britských průmyslníků měřená indexem PMI nacházela pod 50bodovou hranicí a signalizovala výrazné snížení aktivity v oblasti průmyslu. V srpnu však tento index vyletěl až na 53,3 bodu a dostal se tak dokonce nad úroveň ještě před samotným vystoupením z EU.
Zdá se, že britský průmysl se tedy zatím brexitu nebojí. Raketové zlepšení důvěry nastalo nejen v oblasti průmyslu, ale i v oblasti služeb. A ostatně ani další data zatím nevykázala nějaké dramatické zhoršení. Na slabší úrovně se již příliš nechce ani kurzu libry vůči dolaru, která se drží kolem úrovně 1,32 dolaru za libru. Britská centrální banka včera dokonce revidovala svůj odhad růstu HDP za třetí čtvrtletí z původní nuly na 0,2 procenta mezikvartálně.
Celkově tedy dopady brexitu na britskou ekonomiku nejsou zatím rozhodně tak dramatické, jak se původně očekávalo. Další snížení úrokových sazeb, které by podle srpnového prohlášení centrální banky mělo nastat do konce letošního roku, není tedy až tak jisté.
Autorka je analytičkou v Komerční bance
