„Návrh nemá jinou ambici než snížit rizika, která může představovat sektor družstevních záložen pro sektor veřejných financí a Fond pojištění vkladů. Zpřísňujeme tak pro tento sektor legislativní prostředí,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek a s návrhem souhlasí i zástupci záložen.
„Návrh představuje jednu z vhodných a konstruktivních variant řešení dlouhodobě zvažované koncepční otázky týkající se budoucího vývoje sektoru družstevních záložen,“ řekl tajemník prezidia Asociace družstevních záložen Jan Kotíšek. Stát si uvědomuje, že družstevní záložny pro něj znamenají časovanou bombu, komentoval návrh analytik Broker Consulting Jan Šimek. Vyšší úroky u vkladů jsou vyvažovány rizikovými půjčkami. V okamžiku, kdy se kampelička dostane do problémů, jde zároveň o problém státu. „“ poznamenal.
Návrh limituje velikost družstevní záložny zavedením stropu pro její bilanční sumu na pět miliard korun, přičemž toto opatření by měl být účinné od roku 2017. Pokud bilanční suma stoupne nad stanovenou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku.
Záložny riziko vnímají
Bilanční sumu přesahující pět miliard korun mají nyní podle Kotíška čtyři kampeličky, a to Creditas, Metropolitní spořitelní družstvo, Moravský Peněžní Ústav (MPÚ) a WPB Capital. Tyto kampeličky vesměs přeměnu na banku plánují. MPÚ dlouhodobě deklaruje strategický záměr stát se bankou a nyní se zaměřuje na zavedení bankovních standardů, řekl šéf marketingu záložny Jiří Coufal s tím, že základní kapitál kampeličky přesahuje 670 milionů korun. O udělení bankovní licence chce požádat také záložna Creditas. Navrhovaná opatření nebudou mít vliv na odliv členů, ani na snížení úrokových sazeb u vkladů, míní manažerka záložny Lenka Němečková.
„Opakované snaze ministerstva financí a ČNB navýšit plnění fondy ze strany družstevních záložen rozumíme a nemáme sebemenší problém jej akceptovat. Tento krok chápeme, zejména s ohledem na skutečnost, že záložny jsou obecně vnímané jako rizikovější subjekty. Jako logický a rozumný krok, vnímáme také snahu regulovat růst družstevních záložen,“ uvedl šéf marketingu WPB Capital David Vidomus.
Bankovní transformace
Pokud si družstevní záložna zvolí transformaci na banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 130 milionů korun). Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun. Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.
Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od příštího roku měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta.
Novela počítá i s navýšením rizikového fondu každé záložny z 20 na 30 procent. Od účinnosti zákona na počátku příštího roku by měla záložna doplňovat rizikový fond částkou odpovídající 20 procentům ročního čistého zisku, dnes je to deset procent. Zvýšené příspěvky by měly do fondu plynout, dokud výše rizikového fondu záložny nedosáhne nejméně 30 procent všech nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých záložnou. Dnes je to 20 procent.
