Dle očekávání analytiků bankovní rada České národní banky ani tentokrát nepřistoupila ke změně úrokových sazeb. Na sedmi procentech zůstává dvoutýdenní repo sazba, klíčový nástroj měnové politiky, již od loňského června. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Pro ponechání základní úrokové sazby na dosavadní úrovni hlasovali čtyři členové bankovní rady ČNB, tři navrhli její zvýšení o čtvrt bodu. Na minulém zasedání, které se konalo na konci března, byl pro zvýšení pouze jeden člen, a to Tomáš Holub.
„Vzhledem ke zrychlující se dynamice mezd a spíše příznivějšímu vývoji reálné ekonomiky byla šance nepatrného zvýšení sazeb na dnešním jednání dle našeho názoru relativně vyšší,“ okomentoval rozhodnutí Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Nakonec se však bankovní rada rozhodla pokračovat v nastolené politice stabilních úrokových sazeb,“ dodal.
I podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera by se důvody pro případný nárůst sazeb našly. „Jde především o dvojciferný růst nominálních mezd, oživení spotřeby domácností a celé ekonomiky a stejně tak i pokračující expanzivní charakter fiskální politiky,“ poznamenal.
Ostatně v podobném duchu se v posledních týdnech vyjadřovali i někteří členové bankovní rady, například viceguvernérka Eva Zamrazilová v rozhovoru pro agenturu Reuters či Jan Procházka v interview pro magazín Ekonom.
Prostřednictvím nastavení úrokových sazeb centrální bankéři ovlivňují ceny úvěrů pro podniky a domácnosti. Nejvyššími sazbami od konce 90. let bankovní rada tlumí poptávku v ekonomice, a tím pádem inflační tlaky. Vliv mají sazby ČNB rovněž na úročení vkladů u bank.
Na druhou stranu se však bankovní rada v dohledné době nechystá úrokové sazby snižovat. Inflace se totiž nadále pohybuje v dvouciferných číslech – v březnu byla meziroční míra 15 procent – a centrální bankéři v čele s guvernérem Alešem Michlem chtějí mít větší jistotu, že tempo růstu spotřebitelských cen bude zpomalovat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
„Úrokové sazby ČNB zůstanou podle naší prognózy na současné úrovni až do letošního září, kdy by mohlo dojít k jejich prvnímu snížení. Naplnění výše uvedených proinflačních rizik pravděpodobně nepřinutí bankovní radu úrokové sazby dále zvýšit, ale povede k tomu, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu,“ uvedl Gürtler.
Česká národní banka dnes zároveň zveřejnila novou ekonomickou prognózu. V ní zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává zvýšení hrubého domácího produktu o 0,5 procenta, zatímco v únorové prognóze čekala pokles 0,3 procenta. ČNB ale zároveň zvýšila odhad celoroční inflace, podle ní dosáhne průměrně 11,2 procenta. V únoru očekávala 10,8 procenta.
V příštím roce už by ekonomika měla vzrůstu o tři procenta. Zde došlo k navýšení odhadu z 2,2 procenta. Průměrná inflace pro rok 2024 by měla být 2,1 procenta. Zde se prognóza neměnila.
