„Musíme v každé fázi zajistit, aby snižování rizika šlo ruku v ruce se sdílením rizik,“ snažil se dnes obavy Berlína, že právě Německo ponese většinu případných nákladů, mírnit před novináři eurokomisař pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Jonathan Hill.
Společné pojištění vkladů by mělo podle představ komise v budoucnu doplnit jednotný orgán dohledu nad velkými bankami eurozóny a společný orgán pro řešení krizí. Komise tvrdí, že společné pojištění vkladů upevní finanční stabilitu a omezí vazbu mezi bankami a státy.
Systém by se měl vyvinout postupně ve třech fázích. Nejdříve by obsahoval zajištění vnitrostátních systémů pojištění vkladů. Po třech letech by se stal systémem soupojištění, v němž by příspěvek Evropského systému pojištění vkladů v průběhu času narůstal.
V poslední fázi se počítá se zavedením úplného Evropského systému pojištění vkladů (EDIS) v roce 2024. Systém podle představ komise zahrnuje řadu záruk proti „morálnímu hazardu“ a zneužívání, jejichž cílem je nutit vnitrostátní systémy k opatrnosti. Národní systém každé země by tak měl mít přístup k Evropskému systému pojištění vkladů pouze tehdy, bude-li to v souladu s právními předpisy EU.
Pro vkladatele by se nic měnit nemělo, úroveň ochrany má být zachována na 100 tisících eur (2,7 milionu korun) na jeden účet. Systém by měl být navíc nákladově neutrální pro bankovní sektor, neboť příspěvky do EDIS bude možné odečíst od příspěvků do národních systémů pojištění vkladů. Podle představ komise by ovšem rizikovější banky měly přispívat více než banky bezpečnější.
