Fiskální politika rozhodne o tempu růstu HDP v regionu. Česko má náskok
- Česko a Polsko ve třetím čtvrtletí dominují růstu v regionu, ostatní země stagnují či klesají.
- Slovensko brzdí cla i fiskální utažení, zatímco Česko čeká růst podpořený uvolněnější fiskální politikou.
- Z hlediska veřejných financí je na tom nejlépe Česko, které jako jediné nemusí akutně konsolidovat.
Výkon středoevropských ekonomik za letošní třetí čtvrtletí potvrdil současnou růstovou dominanci České republiky a Polska, zatímco slovenská, maďarská a rumunská ekonomika svým výkonem příliš neoslňují. Je to dáno různými důvody: od efektu amerických cel, politické nestability, fiskální konsolidace, absorpce prostředků z fondů EU až po vysokou inflaci.
Polský a český HDP se v třetím čtvrtletí dle předběžných odhadů mezičtvrtletně zvýšil o 0,8 procenta, respektive o 0,7 procenta. Slovensko zaznamenalo znatelně nižší růst o 0,3 procenta, Maďarsko pouze stagnovalo a Rumunsko dokonce o 0,2 procenta kleslo. Polsko a Česko letos směřují k celoročnímu růstu nad 2,0 procenta, ostatní pravděpodobně zaznamenají růst kolem nebo spíše pod 1,0 procenta. To by mělo být výrazně pod potenciálem zmíněných ekonomik.
Polsko dál potáhne region
V příštím roce by růstovým šampionem podle analytického konsensu agentury FocusEconomics mělo zůstat Polsko. Ve srovnání s ostatními zeměmi bude podle nás ztrácet především slovenská ekonomika, když očekáváme její růst pouze o 1,6 procenta. Vidíme ale četná rizika, že číslo bude nakonec ještě nižší.
Tamní centrální banka ve své poslední prognóze dokonce očekává zpomalení růstu na pouhých 0,5 procenta. Analytický konsensus je optimističtější s očekávaným růstem ve výši 1,7 procenta. V ostatních zemích by dle očekávání analytiků měl růst v příštím roce zrychlit. Maďarsko ani Rumunsko ale zřejmě nepokoří dvouprocentní hranici.
Slovenskou ekonomiku současně dusí jak americká cla, tak i fiskální konsolidace. Ta by měla v příštím roce ještě zesílit a do dalších let dále brzdit tamní hospodářství. V Česku je situace opačná, když se schyluje k rozvolnění fiskální politiky, které by mělo dočasně podpořit ekonomický růst, ale i inflaci.
Optikou zdraví veřejných financí z toho vychází nejlépe právě Česko. Nachází se v třetině nejméně zadlužených zemí v Evropě. Deficit veřejných financí byl vloni (a pravděpodobně i letos) poblíž dvou procent HDP, zatímco schodky středoevropských vrstevníků se vloni pohybovaly od pěti procent až po 9,3 procenta HDP. Nutnost fiskální konsolidace tak s výjimkou Česka víceméně visí nad celým regionem. Ten se ovšem ve většině případů zdráhá výrazně konsolidovat.
Výhled pro fiskální politiku však bude pro růst v dalších letech klíčový, jak ukazuje směřování Slovenska či Česka. Fiskální politika nyní dominuje očekávání na trzích nejen ve středoevropském regionu, ale i jinde ve světě, například v Německu, Velké Británii nebo USA.
