Konec bezpracných zisků. Banky musejí začít úvěrovat | E15.cz

Konec bezpracných zisků. Banky musejí začít úvěrovat

Konec bezpracných zisků. Banky musejí začít úvěrovat
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Vladan Gallistl

Ještě těsně před koronavirovou pandemií měly tuzemské banky jednoduchý recept na zisky: nízkoúročené vklady klientů přesunuly do České národní banky, která je zhodnotila úrokem ve výši 2,25 procenta. Tato jednoduchá rovnice ale nyní už neplatí. Banky proto budou muset poskytovat více úvěrů.

Centrální banka totiž snížila kvůli pandemii základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta, což velké zisky zrovna neslibuje, čemuž se už bankovní domy přizpůsobují. Objem vkladů u centrální banky totiž podle jejích statistik klesl od konce února do června o zhruba 260 miliard na 2,56 bilionu korun.

Jednou z bank, která reagovala na snížení sazeb, je například Banka Creditas. „Ke konci února činila hodnota vkladů banky u ČNB 56 miliard korun, ke konci června pak 49 miliard korun,“ říká mluvčí Banky Creditas Lucie Brunclíková.

Vzhledem ke statistice centrální banky musely však podobný krok udělat i další peněžní ústavy. Konkrétně Fio banka podle informací ze své výroční zprávy za uplynulý rok reagovala na letošní pokles sazeb přesunutím prostředků uložených u ČNB do státních dluhopisů. Ty však už v současnosti žádný velký výnos nenabízejí.

„Výnos u jednoletého a dvouletého státního dluhopisu je lehce nad nulou. V současnosti není možné vydělat na bezrizikovém aktivu,“ zdůrazňuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Banky se proto podle odborníků budou muset pustit ve větší míře do úvěrování. „Očekávám, že se tato situace projeví ještě zostřenější konkurencí na trhu spotřebitelského financování a dalším poklesem úrokových sazeb, zejména pro bonitnější klienty,“ upozorňuje Roman Lux, odborník na bankovnictví poradenské společnosti Deloitte.

Podobný názor mají i další experti. „Banky se snaží umístit volné zdroje do úvěrů, ale jejich možnosti jsou omezeny vyššími riziky a vyššími požadavky na vlastní kapitál, který banky musejí vůči těmto úvěrům držet,“ říká Petr Kříž, partner PwC a expert na bankovnictví.

Na druhou stranu budou podle odborníků banky opatrnější kvůli rizikům spojeným s dopadem koronavirové pandemie na schopnost splácet půjčky ze strany spotřebitelů a firem.

Hledat využití pro své prostředky budou zejména banky, které měly uloženy u centrální banky velké prostředky. „Většina hlavních hráčů na trhu má u ČNB uloženo mezi třiceti až šedesáti procenty úvěrového portfolia. Naopak většina menších bank se pohybuje pod třicet procent, i když jsou výjimky, které investovaly do ČNB více než osmdesát procent,“ dodává Lux.

Konkrétně Fio banka ve výroční zprávě uvádí: „Významné snižování sazeb ze strany ČNB se kvůli vysoce konzervativnímu portfoliu Fio banky, kde většinu aktiv tvoří úložky v repo operacích s ČNB, stalo pro banku potenciálním rizikem.“

Výsledkem byly výše uvedené investice do státních dluhopisů. A nejen to. Právě Fio banka je velmi aktivní v oblasti hypotečních úvěrů, u nichž výrazně snižovala úrokové sazby. Expanze v hypotékách, které patří mezi nejméně rizikové úvěry, by mohla alespoň částečně nahradit výpadek příjmů z úložek u centrální banky.

Podle Pfeilera se navíc budou banky snažit půjčit, co budou moci. Úvěrovat by podle něj mohly i zavedené průmyslové firmy, které nejsou strukturálně ohroženy.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!