Konec druhého pilíře? Nic není jisté, doufají fondy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Euro Jan Novak

Vláda ohlásila rušení druhého pilíře. Jakým způsobem k němu dojde a jak se dostanou účastníci důchodového spoření ke svým penězům, zatím nikdo přesně neví. Ve hře jsou i možné arbitráže a soudní pře penzijních společností a jejich klientů se státem.

Hned po svém uvedení do funkce oznámila nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, že s druhým pilířem důchodového systému nepočítá. Od 1. ledna 2016 tak už prý nebude možné posílat peníze do fondů důchodového spoření, které spravuje šest penzijních společností. Nutná je však změna legislativy, která by vlajkovou loď penzijní reformy Nečasovy vlády poslala definitivně ke dnu. Ovšem podoba příslušných zákonů a způsob, jakým dostanou účastníci spoření ve druhém pilíři své peníze zpět (a co se stane s penězi „vyvedenými“ z průběžného důchodového systému), jsou zatím hodně nejisté. Přesvědčila nás o tom i komunikace s ministerstvy financí a práce a sociálních věcí, která mají druhý pilíř na starost. Nedozvěděli jsme se totiž nic konkrétního, oba úřady si spíš zatím problém přehazují jako horkou bramboru.

„ČSSD od samého zavedení druhého pilíře důchodové reformy veřejně deklarovala, že pokud vyhraje volby a bude sestavovat vládu, tak se zasadí o jeho zrušení. K tomuto se také zavázali koaliční partneři v koaliční smlouvě. Dotazy k druhému pilíři ale, prosím, směřujte na Ministerstvo financí, jelikož toto téma jde primárně za ním a nikoliv za MPSV,“ reagoval tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek na naše dotazy o tom, jakým způsobem bude druhý pilíř zrušen.

Ani odpověď vedoucího tiskového oddělení Ministerstva financí Radka Ležatky nám ale bohužel nic nenapověděla: „Vaše dotazy jsou v tuto chvíli předčasné. Tuto problematiku bude řešit vláda, a to na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem financí.“

Penzijní společnosti se nevzdávají

Zástupci penzijních společností stále doufají, že by druhý pilíř mohl přežít. „Zatím jsme zaznamenali jen politické výroky, ale nebyl předložen žádný konkrétní návrh. Druhý pilíř bych nerušil, podle mého názoru má smysl,“ říká Vladimír Bezděk, prezident Asociace penzijních společností a šéf Penzijní společnosti České pojišťovny. A v podobném duchu mluví i předseda představenstva Penzijní společnosti České spořitelny Aleš Poklop: „Naše strategie vychází z platné legislativy, majetek klientů ve druhém pilíři dál spravujeme s péčí řádného hospodáře. Z vyjádření pro tisk vyplývá, že vláda má určitou představu, ale o konkrétních postupech budou jistě vedena další jednání. V každém případě je pro klienty důležité, že o své vklady ve druhém pilíři nepřijdou, což nová vláda potvrdila.“

Vedoucí oddělení investic investiční společnosti Partners Martin Mašát je vůči dosavadním prohlášením členů vlády ohledně konce druhého pilíře poměrně skeptický: „O budoucnosti druhého pilíře nic nevědí ani politici. Všichni sice slibují plno změn, přesunů či rušení celého systému, ale politické proklamace jsou jen marketing pro oblouznění voličů a letos jsou ještě dvoje volby, tak proč neslibovat. Ke zrušení celého druhého pilíře vede velice trnitá legislativní cesta a přes kreativitu našich zákonodárců nevěřím, že se jednoduše dohodnou.“

Nejsou lidi

Jiná věc je, že i kdyby vláda druhý pilíř nakonec nezrušila, budou mít penzijní společnosti velký problém splnit zákonnou normu, která jim nařizuje, že během prvních dvou let fungování musí získat alespoň padesát tisíc klientů. Pokud se tak nestane, může jim Česká národní banka nařídit převod klientů na jinou penzijní společnost.

Při pohledu na aktuální čísla je ale dost možné, že kýženého počtu klientů nedosáhne asi jedna ze společností. „Taková situace může nastat. Podle zákona může být – zdůrazňuji slovo může – při nesplnění nastavených limitů penzijním společnostem odebrána licence ke spravování důchodových fondů. Postup v takovém případě závisí na rozhodnutí České národní banky, které předjímat nelze. Mělo by však zohlednit fakt, že dané limity byly nastaveny ve zcela jiné době a při zcela jiných představách o budoucnosti druhého pilíře, než je realita,“ vysvětluje Aleš Poklop. A Vladimír Bezděk k tomu dodává: „Zákon říká pouze to, že penzijní společnost musí nasbírat zmíněných 50 tisíc klientů za dva roky. Nijak už neupravuje, co se stane, pokud tento počet nezíská. Protože není zákonně stanoveno, co by se v tomto případě mělo stát, a do 31. 12. 2014 zbývá ještě mnoho měsíců, nechci o této věci spekulovat.“

Jenže těžko můžeme čekat, že se lidé do druhého pilíře začnou najednou rychle hrnout. Během loňského prosince si totiž důchodové spoření sjednalo pouze 207 odvážlivců. A z celkového počtu 83 960 klientů jich do druhého pilíře vstoupilo 78 476 už během první poloviny roku 2013.

Text pokračuje na Penize.cz v sekci Důchodové spoření.