Čínští baterioví výrobci zaplavují Evropu svou nadprodukcí. K technologiím ji zřejmě nepustí

Společnost Wood Mackenzie odhaduje, že do roku 2034 bude potřeba investovat do bateriových systémů pro ukládání energie po celém světě 1,2 bilionu dolarů, aby se podpořila instalace nových větrných a solárních elektráren. A ve všech těchto technologiích se Peking snaží stát globálním lídrem. Čínské bateriové firmy na zahraničních trzích zároveň řeší problémy s přemrštěnou výrobní kapacitou a nadprodukcí, kterou nemohou udat doma.

Letošní objednávky navíc nasvědčují tomu, že restriktivní obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vede k hledání odbytu jinde než ve Spojených státech, jak mnozí odborníci dopředu varovali. Čínským firmám se daří pronikat i do regionu střední a východní Evropy. Začátkem října se v Polsku působící společnost GoldenPeaks Capital dohodla s polskou pobočkou firmy Huawei na rozvoji bateriových projektů v těchto končinách.

Ty lákají i čínskou Trina Storage, která považuje region za jeden z neslibnějších trhů. „Země jako Litva, Polsko, Rumunsko a Bulharsko modernizují své sítě a zvyšují kapacitu obnovitelných zdrojů energie a skladování bude pro podporu této transformace nezbytné,“ zdůraznila společnost.

Čínský výrobní sektor úložišť se zotavuje

Čínský bateriový průmysl, jehož průměrná míra využití loni klesla kvůli nadměrné nabídce na 35 procent, se nyní do jisté míry zotavuje. Kromě růstu zahraničních objednávek tomu pomáhá i nová státní podpora doma; národní plány počítají s vytvořením dalších úložišť. Podle místních médií mají velké společnosti již plné výrobní plány až do příštího roku, zatímco střední a menší společnosti se stále potýkají s potížemi.

Firmy z oboru v současnosti provádějí velké pracovní nábor,y a především pro zahraniční pozice nabízejí vysoké platy. „Mnoho společností expanduje do zahraničí, agresivně nabírají od právních a obchodních oddělení až po místní operace,“ citoval web South China Morning Post zkušenou headhunterku Emily Luo.

Praxe vysílání čínských pracovníků do zahraničních poboček a továren ilustruje snahu Pekingu udržet si kontrolu nad dodavatelským řetězcem a svým duševním vlastnictvím. A nejde jen o úložiště. Rozruch vyvolala zpráva, že se čínská bateriová společnost CATL chystá vyslat do Španělska dva tisíce pracovníků, aby tam ve spolupráci s automobilkou Stellantis postavili závod na výrobu baterií do elektromobilů v hodnotě čtyř miliard eur.

Souboj o transfer technologií

CATL slibuje, že budoucí personál továrny bude španělský, ale v evropské zemi panuje obava o transfer technologií. „Nemyslím si, že se s námi Číňané chtějí o know-how podělit. To je jeden z důvodů, proč přivezou dva tisíce pracovníků na stavbu a instalaci,“ citoval Financial Times zaměstnance automobilky a odboráře Josého Juana Arceize.

Nečeká se tak, že Evropa bude mít z této spolupráce trvalé technologické benefity. „Prezident Si Ťin-pching se snaží proměnit Čínu v soběstačnou pevnost a zároveň učinit zbytek světa ještě více závislým na čínské výrobě,“ uvedl v komentáři pro zmíněný britský list Joris Teer, analytik Institutu Evropské unie pro bezpečnostní studia (EUISS).

Peking navíc v posledních měsících utahuje šrouby nad exportem některých klíčových materiálů, jako jsou vzácné zeminy, a technologií pro bateriový průmysl. Nová omezení vstoupí v platnost 8. listopadu a západní automobilky se dopředu děsí jejich dopadů. „Nová regulace drasticky rozšiřuje čínský nárok na dodavatelský řetězec lithium-iontových baterií,“ uvedl podle Reuters Cory Combs ze společnosti Trivium China.

Evropská unie se v současnosti zabývá stanovením pravidel pro čínské investice, která se týkají i transferu technologií a know-how. „Pokud zveme čínské investice do Evropy, musí to být pod podmínkou, že budeme mít také nějaký druh transferu technologií,“ prohlásil dánský ministr zahraničí Lars Rasmussen. Sedmadvacítka argumentuje tím, že Čína také těžila z rozsáhlého transferu technologií od evropských firem.