Tuzemská měna těsně před prosincovým zasedáním České národní banky posiluje. Od konce minulého týdne se pohybuje kolem 25,2 koruny za euro a je tak na nejvyšších hodnotách za celý rok. Ještě před měsícem přitom stejně jako ostatní středoevropské měny oslabovala. Podle odborníků se konečně začíná projevovat razantní měnová politika ČNB. Investory uklidnil i nástup nové vlády Petra Fialy (ODS).
Nejen podzimní zesílení pandemie, ale třeba i problémy s dodávkami čipů způsobily před několika týdny citelné oslabení koruny. Teď se jí však blýská na lepší časy. Již ve středu by navíc mohla od ČNB dostat další pozitivní impulz. Očekává se, že centrální banka znovu zpřísní měnovou politiku o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
„Pokud se tak opravdu stane, bude to již třetí nadstandardní zvýšení sazeb v řadě,“ připomíná hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Právě sílící očekávání, že ČNB opět zvýší úrokové sazby nezvykle razantně, aby zastavila rostoucí inflaci, je podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy hlavním důvodem posilování tuzemské měny. „Faktory, které minulý měsíc poslaly korunu na slabší úrovně, totiž neustupují,“ upozorňuje Skořepa.
„Po sestavení Fialovy vlády navíc opadlo politické riziko, a zahraniční investoři se tak opět začínají soustředit na úrokový diferenciál vůči eurozóně,“ míní portfolio manažer ve společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Na základě jeho mínění je kurz koruny v kontextu ekonomického vývoje stále relativně slabý.
„Kdybych se v létě dozvěděl, že na konci roku budou sazby přesahovat tři procenta, nevěřil bych, že se koruna bude obchodovat nad úrovní 25 korun za euro. Spíše bych očekával, že bude blíže 24 korunám za euro. Výraznějšímu posílení brání i přetrvávající averze k riziku mezi měnovými spekulanty,“ myslí si Pfeiler.
Pro další vývoj bude podle expertů stěžejní středeční komentář guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. V případě, že nenastane v monetární politice banky překvapení, měla by koruna v příštích týdnech posilovat. Už v lednu by se měla dostat pod 25 korun za euro.
Dopady na tuzemskou ekonomiku by neměly být výrazné. „Zhodnocení koruny zatím není tak vysoké, aby omezovalo export. České hospodářství je závislé na automobilovém průmyslu a pro ten je větším problémem přetrvávající nedostatek polovodičů,“ vysvětluje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Příští rok se ale očekává zvýšení nabídky komponentů, a tím pádem lze počítat i se silným ekonomickým růstem ČR,“ dodává.
Jaké jsou programové priority nové české vlády
