Přestože za posledních deset let vzrostly platy o 59 procent a každý Čech si polepšil v průměru o více než 14 tisíc korun, marketingové heslo, že bude líp, neplatí. Éra Nečasovy, Sobotkovy a Babišovy vlády ve skutečnosti přinesla do peněženek daleko méně peněz než jejich předchůdci v letech 2000 až 2010. A to navzdory růstu mezd, který patřil v Evropě k nejvyšším.
Suchá čísla a politický marketing hovoří jednoduše. V letech 2016 až 2018, kdy byl růst mezd rekordní, hlásaly Sobotkova i Babišova vláda konec levné pracovní síly, zvyšovaly minimální mzdu a vyvíjely tlak na zaměstnavatele.
Důležitou roli sehrál i globální hospodářský růst, skvělá čísla autoprůmyslu a nedostatek pracovních sil. Každý Čech zakončil desetiletí s výplatou lepší v průměru o 14 159 korun. Premiér Andrej Babiš v novoročním projevu na začátku roku 2020 označil období jako „jedno z nejúspěšnějších a nejšťastnějších v novodobé historii“.
Jenže když se ve mzdách Čechů očistí všechny vlivy, jako jsou inflace či zdražování, realita je jinde. Češi si za posledních deset let polepšili na platech jen o 1,8 procenta, za loňský rok si dokonce o tři procenta pohoršili, a výhled vypadá ještě temněji.
Inflace. Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
Jinými slovy řečeno, lépe už bylo. „V uplynulém desetiletí jsme ‚nebohatli‘ rychleji než v dekádě předchozí. Roky 2001 až 2010 tento růst překonaly,“ říká hlavní analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová, která komplexní analýzu o vývoji mezd vytvořila. V desetiletí, do nějž Česko vstupovalo s premiérem Milošem Zemanem a z nějž vystupovalo s Petrem Nečasem, vzrostly platy o 3,4 procenta. Je však třeba doplnit, že tehdy rostly výdělky z nižší základny než po roce 2010.
Problém následujících let byl, že nominální růst platů s sebou přinesl tlak na ceny a vyšší inflaci. Masivní růst mezd tak nakonec neznamenal podobně vysokou kupní sílu obyvatel. Lépe než Česko si vedlo třeba Polsko, kde očištěné mzdy za posledních deset let vyrostly o 2,7 procenta. I když je nutno přiznat, že Česku se s 1,8 procenty mezi roky 2010 a 2020 povedlo překonat evropský průměr o 1,4 procenta.
Příští období se velmi pravděpodobně ponese ve stejném neveselém duchu. Mzdy bude tlačit nahoru zvýšení minimální mzdy na 16 200 korun a také tlak na trhu práce, přesněji nedostatek zaměstnanců a rekordně nízká nezaměstnanost. V příštích dvou letech proto očekává společnost Cyrrus průměrný roční růst mezd v rozpětí čtyř až šesti procent, ale peníze navíc odsaje inflace a zvyšující se ceny.
„Kvůli aktuální vysoké cenové hladině, kdy inflace roste rychleji než mzdy, se v letošním i příštím roce budeme mít ve skutečnosti o něco hůře než v předchozích letech. Záporný reálný růst mezd nás provází od druhé poloviny loňského roku,“ upozorňuje Anna Píchová.
Statistici vydali čerstvá čísla za třetí čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda, na kterou ovšem dvě třetiny lidí nedosáhnou, meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém průměrně zaměstnanci dostávali o 2012 korun více než před rokem. Analytici ve výhledu očekávají totéž, co studie Cyrrusu.
„Prozatím se předpokládá růst kolem pěti procent, vzhledem k růstu inflace však reálné mzdy velmi pravděpodobně mírně poklesnou,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Jak reálně rostly mzdy ve vybraných zemích (v procentech)
| 2001 – 2010 | 2010 – 2020 | |
| Česko | 3,4 | 1,8 |
| Maďarsko | 2,0 | 0,3 |
| Polsko | 1,8 | 2,7 |
| Slovensko | 4,0 | 2,3 |
| Rakousko | 0,4 | 0,4 |
| Německo | 0,2 | 0,6 |
| EU | 0,7 | 0,4 |
| USA | 1,1 | 1,0 |
Pramen Cyrrus
