Na sekundárním trhu koupíte dluhopis za cenu, kde když budete každý rok inkasovat kupon a ve splatnosti vám Německo vrátí jmenovitou hodnotu, tak součet částek nebude dosahovat výše původní investice. Na nižších expiracích je investor do těchto aktiv v ještě horší pozici: Dvouleté dluhopisy „nesou“ –0,6 procenta, a pětileté vás ročně dokonce budou stát půlprocentní spropitné.
Ať už jsem se bavil s kýmkoli, kdo má co do činění s dluhopisy, nikdo mi neřekl motiv, proč si koupit investici, u které máte jasno, že na ní proděláte. Trhy ale mají za to, že při stávající hrozbě brexitu a jeho případných implikacích se investoři zabezpečují a rychle svá portfolia přelévají do „bezrizikových“ aktiv. Pohyb by se dal vysledovat na růstu ceny zlata, amerického dolaru a výnosu amerického desetiletého bondu nejníže od roku 2012 (i když ještě stále kladných 1,52 procenta).
Pokud budeme vycházet z investiční historie, tak Evropská centrální banka při svých operacích na sekundárním trhu v období před prázdninami ještě přitlačí na pilu, aby zvládla splnit svůj závazek nákupu aktiv v objemu 80 miliard eur každý měsíc (vloni to bylo 60 miliard eur).
Ve zprávách se můžeme dočíst informace o vyšší aktivitě strážce společné evropské měny i letos. Už teď je dluhopisů, které splňují kritéria k nákupu více méně akorát na termín, kdy má QE skončit. Pokud ale v tomto období nervozity ECB stojí na straně poptávky, čímž tlačí ceny bondů výše, přilévá tak pouze olej do ohně. Investoři jdou s proudem, také nakupují bezpečná aktiva, což ještě více eskaluje situaci na akciových trzích.
Stejně jako nechápu motiv nákupu dluhopisu se záporným výnosem, tak v tomto případě mi uniká role centrální banky. Až mě to nabádá ke konspirativní myšlence, že je to pouhé následování příkazu k vytvoření paniky, aby se ukázalo, jak je koheze v rámci EU potřebná pro klid na kapitálových trzích.
Autor je analytikem u Patria Finance
