Mobilní bankovnictví strmě roste, podíl internetového stagnuje

Mobilní bankovnictví

Mobilní bankovnictví Zdroj: Stepan Bruner, E15

Internetové bankovnictví v posledních letech stagnuje, mají jej dvě třetiny Čechů, stejně jako v roce 2015. V roce 2012 to byla necelá polovina lidí. Strmý nárůst naopak zaznamenává mobilní bankovnictví. Podíl jeho uživatelů se zvýšil ze dvou procent v roce 2012 na 16 procent na počátku roku 2018.

Vyšší využívání obsluhy a kontroly bankovního účtu pomocí mobilního telefonu zaznamenává GfK mezi mladšími lidmi a ve skupinách obyvatel s vyšším vzděláním a příjmem. „Vzhledem k rostoucímu počtu uživatelů smartphonů a také díky tomu, že již dospěla či dospívá generace narozená do 'digitální reality¨', je tento vývoj pochopitelný. Původní strach z využívání mobilních telefonů pro správu financí byl odsunut do pozadí uživatelskou přívětivostí této možnosti, která je důležitá zejména pro nejmladší generaci,“ uvedla Kristina Hanušová z GfK.

Uživatelů debetních karet přibývá v posledních letech podstatně pomaleji než dříve. Již v roce 2012 využívalo debetní kartu v české měně 74 procent lidí, do roku 2018 jejich podíl narostl jen o šest procentních bodů na dnešních 81 procent. Na tomto čísle mají značný a výrazně rostoucí podíl bezkontaktní karty. Zatímco v roce 2014 je mělo 39 procent lidí, na počátku roku 2018 to bylo už 69 procent.

„Je zjevné, že důvěra zákazníků v bezkontaktní technologie je vyšší než dříve, takže lze předpokládat, že jsou do budoucna připraveni posunout se ještě o krok dál a začít pro bezkontaktní platby více využívat i další typy nositelných zařízení, například mobilní telefony,“ upozornila Hanušová.

Využívání kreditních karet se dlouhodobě, jen s malými meziročními výkyvy, pohybuje okolo 15 procent. Nejčastěji je mají lidé mezi 30 a 49 lety. V této věkové skupině je více než dvacet procent jejich uživatelů, zatímco z lidí pod 30 let je využívá jen každý desátý.

Studie FMDS je studií bankovního trhu, která se uskutečňuje prostřednictvím sítě GfK ve všech zemích střední a východní Evropy včetně České republiky a Slovenska Sběr dat se děje čtyřikrát ročně na vzorku minimálně 1000 respondentů za jednu vlnu metodou osobního rozhovoru.