Daň z nemovitosti 2026: Možná zaplatíte víc, než čekáte
- Daň z nemovitosti 2026 je vyšší než dříve, ale ne pro všechny stejně.
- Rozhodují koeficienty obce, typ nemovitosti i její velikost.
- Zjistěte, kdo musí podat přiznání, kolik zaplatí a kdy.
Způsob nabytí nemovitosti není pro účely podání daňového přiznání rozhodující. Daňové přiznání je nutné během ledna podat, ať už došlo k nabytí nemovitosti koupí, darem nebo dědictvím.
Daň z nemovitosti 2026 je vyšší než dřív. O kolik konkrétně?
Od roku 2024 v Česku došlo ke zvýšení částky daně z nemovitých věcí, v průměru je daň z nemovitých věcí od té doby vyšší zhruba 1,8krát. Samotnou částku daně z nemovitých věcí ovlivňuje hned několik parametrů, jako je druh a velikost dané nemovitosti, sazba daně, základní a místní koeficient, takže i u bytů jsou rozdíly v procentním vyjádření poměrně velké. Obecně platí, že daň je vyšší ve větších městech.
Co přesně říká zákon o dani z nemovitosti
Daň z nemovitých věcí se skládá z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Předmět daně, základ daně a sazba daně u pozemků jsou upraveny v § 2 a následujících zákona č. 338/1992 Sb., daň ze staveb a jednotek potom v § 7 a následujících.
Koeficienty rozhodují o výši daně. Rozdíly mohou být v tisících korun
Výslednou daňovou povinnost u daně z nemovitých věcí výrazným způsobem ovlivňují koeficienty. Například u bytů se daň vypočítá jako součin základu daně, daňové sazby, základního a místního koeficientu. Základ daně přitom ovlivňuje velikost bytu a použití koeficientu (1,2 nebo 1,22). Sazba daně u bytů je 3,5 koruny za m².
Pro názornost je v tabulce níže uveden základní zákonný koeficient, který však mohou obce obecně závaznou vyhláškou zvýšit o jednu kategorii; koeficient 4,5 lze zvýšit na 5,0.
(zákona č. 338/1992 Sb.)
Jak zjistit místní koeficient a spočítat si daň během pár minut
Obce a města stanovují místní koeficient v souladu s § 12 předmětného zákona, který se může pohybovat od 0,5 do 5,0. Nejjednodušší cestou, jak zjistit příslušné koeficienty pro danou nemovitost, je využít portál MOJE DANĚ a následně vyhledávání koeficientů pro výpočet daně a nemovitých věcí.
Příklad: Kolik zaplatíte za byt 50 m² v roce 2026
Daň z nemovitých věcí u bytu o velikosti 50 m² při použití základního koeficientu 2,5 a místního koeficientu 2,0 činí 1 068 korun (50 m² × koeficient 1,22) × sazba daně 3,5 koruny za m² × základní koeficient 2,5 × místní koeficient 2,0.
Daňové přiznání se podává pouze jednou
Legislativní výhodou u daně z nemovitých věcí je skutečnost, že daňové přiznání se podává pouze jednou. V následujících letech pouze při změně rozhodných skutečností, například při přístavbě u rodinného domu. Případná změna koeficientů ovlivňujících výši daně z nemovitých věcí probíhá automaticky a je zohledněna v částce daně vyčíslené na poštovní poukázce, kterou zasílá finanční správa.
Daň z nemovitosti se platí dopředu. Rozhoduje stav k 1. lednu
Daň z nemovitých věcí pro rok 2026 budou platit daňoví poplatníci zapsaní jako majitelé v katastru nemovitostí k 1. lednu. Změna vlastnictví v průběhu roku nemá na platbu daně z nemovitých věcí vliv. Daň se platí vždy za celý kalendářní rok.
Kdo zaplatí daň jednou a kdo ji může rozdělit na splátky
V případě, že je daň z nemovitých věcí nižší než 5 000 korun, se platí jednorázově do konce května, pro rok 2026 do 1. června, protože 31. května připadá na neděli. Jestliže je daň vyšší, je možné ji platit nadvakrát, v květnu a v listopadu.
Bydlíte v nájmu? Daň z nemovitosti za vás platí majitel
Daň z nemovitých věcí platí vždy vlastník nemovitosti. Kdo bydlí v nájmu, nemá s touto daní žádné starosti. Na druhou stranu však platí, že povinnost platby této daně zahrnují vlastníci nemovitostí při kalkulaci do celkového nájemného.
Družstevní byt a daň z nemovitosti: Kdo skutečně platí
Při koupi družstevního bytu dochází k převodu práv a povinností k družstevnímu bytu, takže vlastníkem nemovitosti zapsaným v katastru nemovitostí je předmětné družstvo, které také platí daň z nemovitých věcí. V konečném důsledku samozřejmě platí daň družstevníci, kteří ji mají rozepsanou v měsíčním rozpisu.
Příklad: Převod družstevního bytu – kdy vzniká povinnost podat přiznání
Manželé koupili v únoru 2025 malý družstevní byt. Vzhledem k tomu, že daný byt bylo možné převést do osobního vlastnictví, což měli manželé zjištěno předem, a následně splnili veškeré povinnosti stanovené družstvem (tj. doplatili anuitu, požádali o převod do osobního vlastnictví a uhradili veškeré poplatky související s převodem), stali se koncem července vlastníky daného bytu.
V katastru nemovitostí je byt zapsán ve společném vlastnictví manželů a manželé mají povinnost podat do konce ledna 2026 daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Daňové přiznání podá jeden z nich, stejně tak daň následně zaplatí.
