Evropská centrální banka bude v eurozóně dohlížet nad dvěma stovkami ze šesti tisíc bank. Česká republika a ostatní země, které nemají euro, se mohou do procesu zapojit dobrovolně. Premiér Nečas ale uvedl, že se Česko nepřipojí, vzniku však bránit nebude. Vytvoření jednotného bankovního dohledu by totiž nemělo zásadním způsobem změnit tuzemské bankovnictví a jeho provoz.
V půl páté ráno, po čtrnácti hodinách jednání, oznámili ministři financí zemí eurozóny, že nalezli kompromis a souhlasí s dohohodou o jednotném bankovním dohledu. Ten je základním kamenem bankovní unie. Formálně dohodu potvrdí ještě summit EU, který začal odpoledne.
„Historická dohoda,“ uvedl na Twitteru eurokomisař Michel Barnier po mimořádném jednání ministrů financí, které začalo ve středu kolem půl třetí odpoledne. Následně před novináři dodal, že dohled začne fungovat od března 2014. Během říjnového summitu se hovořilo o tom, že by měl naběhnout během roku 2013.
„V každém případě si nový systém bude jeden až dva roky sedat, než se odladí všechny detaily,“ uvedl poradce KPMG odpovědný za služby pro bankovnictví a bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle něj výsledek jednání není překvapivý.
Němci si dohodu pochválil
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble si však svou vlastní práci pochválil, když uvedl, že nezávislost Evropské centrální banky a oddělení její měnové politiky od dohledové funkce jsou zajištěny. „Tak myslím, že jsme dohodli hlavní body. Evropský bankovní dohled může začít v roce 2014 pracovat,“ řekl krátce po jednání. Na základě dohody by se měl dozor vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu. Dohled se nebude týkat kampeliček či družstevních spořitelen.
Hrozba veta padla
Své připomínky prosadilo i Česko, které původně hrozilo vetem. Česko se obávalo hlavně o pravomoci své centrální banky. Kvůli tomu si také vyžádalo slib určitých záruk týkajících se mimo jiné toho, za jakých podmínek je možné změnit dceřinou společnost zahraničních mateřských bank na pobočku. Pro Česko je tato věc důležitá kvůli tomu, že naprostá většina českých bank je v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.
Podle České bankovní asociace jsou výsledky jednání rozumným kompromisem. „U velké trojky (ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka), které se dohoda zřejmě bude týkat, nepředpokládám tlaky mateřských bank na přeměnu na pobočky. V tomto směru by tedy neměla dohoda nic zásadního v českém bankovním sektoru změnit,“ uvedl pro čtk analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
