Emisní povolenky: Úplné zastropování ještě není, ale brzdit zdražování to pomůže
V úterý navečer ohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík v Bruselu, že česká iniciativa na zastropování emisních povolenek tzv. ETS2 na dopravu a bydlení, které máme platit od začátku roku 2027, byla úspěšná, a Evropská komise připravila mechanismus, který by měl držet jejich cenu na 45 eurech za tunu CO2. Na to vzápětí reagoval místopředseda ANO Karel Havlíček a výsledek označil za debakl a jeho šéf Andrej Babiš z dovolené vzkázal, že má končící vláda tento návrh odmítnout a že jeho vláda opravdu zavedení povolenek odmítne, protože by měly drastické sociální dopady. Odpověď na otázku, kdo z nich má pravdu, není vůbec jednoduchá. A navíc záleží na detailech pravidel, které musí schválit Evropský parlament.
Ze zveřejněných informací skutečně vyplývá, že o žádný tvrdý nepřekročitelný strop nejde. Jde o mechanismus, kdy se navýší rezervy povolenek oproti původně plánovaným dvaceti na osmdesát milionů kusů a ty se budou uvolňovat na trh automaticky, pokud cena povolenky překročí 45 eur. Tento mechanismus může být spuštěn dvakrát za rok v letech 2027 až 2029. Rezervy, které v systému zůstanou, mohou být využívány až do roku 2032. Jde tedy vlastně jen o dočasné řešení na pět let. Fakticky to znamená jen posílení stabilizačního mechanismu celého systému, což může skutečně zdražování zabrzdit.
Vše je navíc pocukrováno příslibem, že členské země budou moct získat peníze z povolenek dopředu, ještě než budou prodány formou finančního nástroje, kterému se říká frontloading. Česko by tak mohlo získat podle odhadů až dvě stě miliard korun. Nicméně se to má týkat jen zemí, které přijmou povolenkový systém už v příštím roce. Tyto peníze mají být využity na dotace domácnostem na zateplení či výměnu topení. Například plynového kotle za tepelné čerpadlo.
Zdražení při ceně 45 eur, kterou slibuje nyní Evropská komise, vycházelo v korunách zhruba dvě padesát na litr benzínu a o korunu více v případě nafty. Nicméně tuna uhlí už zdražuje o dva tisíce a MWh plynu o 203 korun. Takže i zastropování na 45 eurech znamená, že si domácnosti připlatí a některé opravdu hodně.
Nepříjemné to bude především pro nízko a středně příjmové domácnosti bydlící na venkově, kde topí uhlím a plynem a odkud dojíždějí denně do práce patnáct let starým autem. A na dotace nedosáhnou, protože je k nim potřeba spolufinancování z vlastní kapsy v rozsahu statisíců korun. A takových domácností opravdu není v Česku málo. Zvláště pro starší lidi to nebude vůbec jednoduchá situace. A to, co dohodl Hladík, je bezesporu určitý pokrok vůči původní podobě systému, která by vedla k rychlému zdražování otopu a pohonných hmot.
Samozřejmě Babišem slibované úplné odmítnutí ETS2 by bylo pro domácnosti příznivější. Jenže dohoda v Bruselu se jeví jako velmi nepravděpodobná a náš jednostranný krok by znamenal, že EU na Česko uvalí značné pokuty a omezí přístup k evropským fondům, což by také bolelo.
Cílem povolenek je změnit chování lidí a přimět je k šetření a přechodu na vytápění elektřinou či biomasou v zateplených domech. Jde o základní pilíř Green dealu. A ten má zatím pořád v bruselské politice příliš mnoho zastánců, kteří se svých plánů nehodlají vzdát.
Již platné zelené regulace pro úspory energií v budovách předpokládají postupné zateplování prakticky veškerých budov v zemi s výjimkou historických památek do roku 2050. A to je velmi krátká lhůta. Tempo zateplování by se u nás muselo zdvojnásobit na tři procenta obytné plochy ročně.
Díky tomu by spotřeba energie v budovách měla klesnout už do roku 2030 o dvacet procent. Tak to alespoň vyčísluje dokument politika ochrany klimatu z ministerstva životního prostředí. Nicméně podrobnější dokument ministerstva průmyslu, který se jmenuje Vnitrostátnímu plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu, vypočítává i v případě nejvíce ambicióznějšího postupu při zateplování a výměně vytápění jako reálný pokles spotřeby budov v Česku necelých dvanáct procent.
Dosažení cíle by evidentně vyžadovalo bič mnohem dražších povolenek a víc dotací, což by ovšem znamenalo pro velkou část populace sociální katastrofu. Je zjevné, že celý Green Deal vyžaduje zasadit do reálnějšího rámce odpovídajícího ekonomickým podmínkám v jednotlivých členských zemích.
