Tuzemští střadatelé na pozadí války začínají obrazně řečeno strkat valuty do slamníků. Lidé v posledních týdnech kvůli pocitu nejistoty a nestabilitě koruny stále častěji míří na přepážky pro hotová eura, dolary či švýcarské franky. Oproti dřívějšku běžně vybírají i násobky obvyklých částek, které v cizích měnách brali za „normálních časů“. Odborníci i sami bankéři to nepovažují za racionální, avšak cizí měny v bezhotovostní podobě nejsou podle nich od věci.
„V poslední době skutečně sledujeme tendenci klientů k vyššímu výběru valut. Už v předminulém týdnu byly mírně zvýšené transakce a minulý týden se zvýšení projevilo ve všech dnech,“ uvádí Anna Strnadová z Moneta Money Bank.
Podle zdrojů deníku E15 blízkých bance se více valut vybírá i z České spořitelny, mírný nárůst poptávky registruje v těchto dnech i Komerční banka. „V poslední době jsme zaznamenali násobně větší zájem o výběry hotových valut,“ uvádí Jakub Heřmánek z Fio banky.
Banky uvádějí, že lidé si v největší míře chodí pro fyzická eura, na druhém místě jsou dolary. „Ve srovnání s prvním únorovým týdnem se počty výběrů zvýšily v průměru dvakrát a objem těchto transakcí byl dvoj- až trojnásobný, což se liší podle měn,“ dodává Strnadová s tím, že typickým obrázkem posledních dnů je v případě společné měny zhruba stejný počet výběrů, ovšem výrazně vyšších částek než obvykle.
„Lidé obecně vybírají či směňují vyšší částky. Evidujeme i zvýšení drobných výběrů ve švýcarském franku, ale i v polském zlotém,“ dodává Strnadová.
Obdobný jev byl podle ekonomů v Česku k vidění naposledy během globální finanční krize v roce 2008. „Výběry valut jsou důsledkem poněkud naivní snahy diverzifikovat riziko, tedy mít k dispozici hotovost v mezinárodně obecně akceptovaných měnách pro případ omezení možnosti rychlého výběru,“ vysvětluje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Nepovažuje to však za racionální krok. „Jeho jediným efektem bude redukce úrokových příjmů z vkladů, o riziku zcizení nemluvě,“ dodává Kymlička.
Odborníci zdůrazňují, že pro masivní kumulaci valut neexistují důvody. „S rostoucím strachem a averzí k riziku lze pochopit, že někdo chce držet hotovost v „tvrdých“ měnách. Nicméně stav domácího bankovního sektoru a domácí měny je stabilní a není důvod obávat se problémů,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Faktem zůstává, že česká měna utrpěla v posledních týdnech prudký šok, když skokově oslabila vůči tvrdším protějškům. Jen od poloviny února se vůči euru propadla o takřka 7,5 procenta.
Pokud cizí měnu, pak v bezhotovostní formě, radí odborníci. „Určitě je racionální držet část úspor v zahraničních měnách. Vytvářet si rezervy nákupem valut je ale ten nejhorší způsob, jak si cizí měnu opatřit,“ uvádí lídr projektu Partners Banky Marek Ditz. „Mnohem efektivnější je držet část úspor na devizovém účtu a peníze na něj nakupovat bezhotovostní měnovou konverzí v bance nebo licencované společnosti,“ doplňuje Ditz.
Obtížnější etapy ve vývoji společnosti jsou důvodem pro intenzivnější držbu hotovosti obecně. Silná vlna zájmu o hotovost tak například mezi lidmi proběhla na počátku pandemie v jarních měsících roku 2020. Lidé tehdy během března a dubna vybrali podle statistik ČNB kolem 38 miliard, čímž objem hotových peněz v ekonomice vzrostl skokově o šest procent.
Absolutně nejvíce hotovosti bylo v české ekonomice koncem října loňského roku, a to takřka 730 miliard fyzických korun. Poté do konce letošního ledna objem hotovosti v ekonomice mírně klesl.
