Peníze na penze z druhého pilíře leží na účtech fondů ladem
Za vším stojí malý počet zájemců o druhý pilíř penzijní reformy. Do něj se mělo podle očekávání vlády i fondů zapojit do konce letošního roku půl milionu lidí. Ke konci října si však touto cestou na penzi spořilo jen 83 500 klientů a ti do systému vložili přes 122 milionů korun.
„Vzhledem k nízkému objemu prostředků v jednotlivých důchodových fondech byly ke konci září všechny prostředky účastníků investovány do depozit,“ potvrzuje šéf Penzijní společnosti Komerční banky Pavel Jirák.
Málo vybraných peněz vede fondy k opatrnosti, a výnosy se tak místo v procentech počítají v jejich desetinách. A to navzdory faktu, že rizikovým aktivům se letos poměrně daří. Například české akcie od počátku léta posílily o bezmála dvacet procent.
„Do dynamičtějšího investování se budou moci fondy pustit až s větším objemem prostředků, který zatím nemají,“ uvádí Ondřej Kubala z Asociace penzijních společností. Kdy se tak stane, zůstává ve hvězdách.
Jaké strategie volili klienti v druhém pilíři (k 30. 9. 2013, v %):
Zájem o druhý pilíř je na bodu mrazu, když v říjnu do systému vstoupily pouhé čtyři stovky nových klientů. Na letošní solidní výnosy tak už fondy rezignovaly. „V letošním roce důchodové fondy svých dlouhodobých cílů pravděpodobně nedosáhnou,“ uvádí Veronika Maderová z Penzijní společnosti České spořitelny.
Penzijní fondy v rámci druhého pilíře drží bezmála 85 procent v hotovosti na běžných a termínovaných vkladech a více než dvanáct procent v podobě státních dluhopisů. „Ani v jednom případě výnos nepřesahuje jedno procento,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. V akciích měly fondy ke konci třetího čtvrtletí jen kolem tří procent majetku.
Zájemci si mohli vybírat ze čtyř investičních strategií s rozdílnou mírou rizika a výnosu. Potenciálně nejvýnosnější strategii, v níž má nejvíce prostředků mířit právě do akcií, si zvolilo 42 procent klientů.
Tempo zhodnocování prostředků stávajících účastníků je závislé na budoucím zájmu o druhý pilíř. Vzhledem k politické nejistotě ohledně jeho budoucnosti však nelze podle expertů prozatím počítat s nárůstem zájmu účastníků. „Se současným počtem klientů nedává fungování stávajícího počtu fondů ekonomický smysl,“ uvádí Petr Sklenář.
