Peníze na velké investice skončily u malých firem
České banky mají z Evropského investičního fondu záruky na úvěry pro malé firmy za dvanáct miliard eur. Na velké projekty šlo čtyřikrát méně peněz.
Evropský fond strategických investic měl původně zajistit peníze na velké a dlouhodobé investice do evropské infrastruktury. Jenže v Česku se z něj stal především finanční nástroj na podporu malých a středních firem. Ty si díky úvěrovým zárukám z EFSI poskytovaným prostřednictvím Evropského investičního fondu už napůjčovaly na rozvoj jednotky miliard korun. Velké podniky se svými projekty se nehlásily.
Česká spořitelna, UniCredit Bank a Moneta Money Bank dohromady poskytly úvěry se zárukou EIF přes osm miliard korun. Komerční banka objem úvěrů podpořených pouze EIF neuvádí, nicméně ve spolupráci s EIF, Evropskou investiční bankou a s Rozvojovou bankou Rady Evropy už půjčila firmám 43 miliard korun.
Celkem se EIF v Česku dohodl na spolupráci s jedenácti bankami, pro něž na záruky vyčlenil 467 milionů eur, což je zhruba dvanáct miliard korun. Pro srovnání na infrastrukturní projekty, zejména podporu firemního výzkumu a vývoje, do Česka zamířilo z EFSI 99 milionů eur. Ve většině zemí EU je poměr opačný, více peněz šlo na velké projekty.
Česká spořitelna s podporou EIF poskytla 170 úvěrů v hodnotě 3,1 miliardy korun. Peníze šly na financování inovačních projektů firem do 500 zaměstnanců. „Jsou to projekty s vysokou přidanou hodnotou a progresivními technologiemi. Zajímavým trendem je v poslední době zájem firem z IT sektoru,“ říká mluvčí banky František Bouc. Na inovační firmy zaměřila úvěrový program i UniCredit Bank. Moneta Money Bank má nejvíce půjček mezi firmami ze zpracovatelského průmyslu a obchodu.
Záruka EIF půjčky firmám zlevňuje. „Přímá záruka ve výši padesáti procent výše úvěru snižuje náklady banky na riziko a kapitál. Snižuje i požadavky na další zajištění úvěru ze strany firmy,“ uvádí mluvčí UniCreditu Petr Plocek. Výsledkem je i nižší úroková sazba. Nejvíce peněz z EFSI zatím získala Francie. Z celkem poskytnutých 8,9 miliardy eur šlo na větší projekty 7,3 miliardy eur a jen 1,6 miliardy eur na podporu úvěrů malým firmám. Ani tam ovšem nejde o stavbu skutečně velké infrastruktury.
