Takřka rovných pět procent z každé uložené koruny českých domácností inkasovaly v pololetí v průměru tuzemské finanční instituce. Zatímco mohou své peníze už od loňského června ukládat u centrální banky za sedm procent, obyvatelstvu vyplácely z jejich úspor v průměru jen mírně přes dvě procenta. Důvodem je i po více než roce vysokých sazeb v Česku stále nízká ochota lidí převádět své úspory z běžných účtů s prakticky nulovým úrokem na konta s vyšším výnosem. Banky navíc peníze jednoduše nepotřebují, a nemají tak zvláště na sklonku éry vysokých sazeb ČNB důvod střadatele „přeplácet“. Před prázdninami tak začalo úročení na spořicích účtech dokonce klesat.
„Celková sazba z vkladů domácností na úrovni 2,1 procenta je nízká, a to vlivem stále významného podílu vkladů na běžných účtech s velmi nízkou úrokovou sazbou,“ uvádí srpnová Zpráva o měnové politice České národní banky. Dodatečné peníze střadatelů pro banky nedávají kromě úložek u ČNB větší byznysový smysl.
„Banky pro ně nemají využití. Poskytnuté spotřebitelské půjčky, hypotéky či provozní úvěry pro firmy nejsou v nejlepší kondici vlivem prakticky stagnující ekonomiky. Úroky na vklady tak budou nízké i do budoucna,“ vysvětluje ekonom společnosti Citfin Tomáš Volf.
Vyšší úroky navíc přestaly lákat i střadatele.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
