Petr Bártek: Silnější čínské reformy

čínská měna Jüan

čínská měna Jüan Zdroj: ctk/AP

Brexit na finančních trzích zcela převálcoval všechna ostatní témata. Prvotní dopad na jednotlivé třídy aktiv byl očekávatelný: Riziková aktiva (akcie, komodity) propadla, bezpečná aktiva (vládní dluhopisy, zlato) rostla. Je ale zajímavé se podívat, co se tohoto vzorce nedrželo.

Akcie v pevninské Číně v pátek poklesly pouze o něco více než o jedno procento, a v pondělí již dokonce rostly a jsou zpět na úrovni před brexitem. Nejlépe si přitom paradoxně vedly akcie uhelných dolů a oceláren. Důvodem pro tento vývoj je částečně izolovanost čínského trhu a vysoký podíl lokálních hráčů. Druhým důvodem jsou ale také probíhající reformy ve zmiňovaných dvou sektorech.

Čínská státní plánovací komise nedávno omezila počet pracovních dní v uhelných dolech ze 330 na 276 a zahájila plán omezování těžební kapacity o 500 milionů tun během tří až pěti let. Zhruba šestnáctiprocentní omezení počtu pracovních dní může i přes postupně klesající poptávku vést k deficitu několika desítek milionů tun, což je dost na ovlivnění cen uhlí ve světě.

Naproti tomu celková spotřeba uhlí v Británii je jen okolo 30 milionů tun a zpomalení HDP v EU v důsledku brexitu může snížit růst poptávky po uhlí jen o asi pět milionů tun. Čína plánuje také snížit kapacitu oceláren o 45 milionů tun, což odpovídá skoro třetině produkce v EU. Ne vše v komoditním sektoru tak musí po brexitu vypadat nevesele.

Autor je analytik ČS