Pojišťovny v USA lákají data z pulsmetrů, v Česku řeší personalizace smluv

Wearables – chytré hodinky a jiní. Pomocníci připnutí na některé části těla a komunikující zpravidla s mobilními telefony či tablety letos CES zaplavily. Většina firem sází na hodinky, případně brýle, přičemž ze všech výrobků čišel prozatím fakt, že se zcela nová produktová kategorie zatím hledá. Všichni v ní vidí obrovský  potenciál, tuší tučné zisky a hlad masy, na druhou stranu nejsou povětšinou výrobky dotažené a musejí ještě vyzrát. Z velkých firem prezentovaly chytré hodinky společnosti LG (model G Watch R se již prodává i u nás), Samsung představil model Gear S, ale i japonské Sony, které na CES ukázalo celokovové SmartWatch 3 se systémem Android Wear. Přihlásilo se i čínské Lenovo, u jehož náramku Vibe Band VB10 zaujal displej s elektronickým inkoustem (E-ink) a kompatibilita s jakýmkoliv zařízením se systémem Android 4.4.  Celkově bylo na výstavě k vidění několik desítek chytrých hodinek a náramků. Nemalou podskupinou v oblasti „wearables“ byly výrobky zaměřené na fitness a měření tělesné aktivity, k

Wearables – chytré hodinky a jiní. Pomocníci připnutí na některé části těla a komunikující zpravidla s mobilními telefony či tablety letos CES zaplavily. Většina firem sází na hodinky, případně brýle, přičemž ze všech výrobků čišel prozatím fakt, že se zcela nová produktová kategorie zatím hledá. Všichni v ní vidí obrovský potenciál, tuší tučné zisky a hlad masy, na druhou stranu nejsou povětšinou výrobky dotažené a musejí ještě vyzrát. Z velkých firem prezentovaly chytré hodinky společnosti LG (model G Watch R se již prodává i u nás), Samsung představil model Gear S, ale i japonské Sony, které na CES ukázalo celokovové SmartWatch 3 se systémem Android Wear. Přihlásilo se i čínské Lenovo, u jehož náramku Vibe Band VB10 zaujal displej s elektronickým inkoustem (E-ink) a kompatibilita s jakýmkoliv zařízením se systémem Android 4.4. Celkově bylo na výstavě k vidění několik desítek chytrých hodinek a náramků. Nemalou podskupinou v oblasti „wearables“ byly výrobky zaměřené na fitness a měření tělesné aktivity, k

Nositelná elektronika (wearables) je stále populárnějším doplňkem života běžného člověka a s tím, jak přibývá počet těchto zařízení, začínají se objevovat také nové možnosti, kde všude jejich data využít. Jako první člověku vytanou na mysli internet věcí, tréninkové programy či statistiky informující o fyzické kondici jedince - co když ale o tato data projeví zájem pojišťovny a nabídnou za sdílení těchto dat bonus, třeba v podobě slevy na životní pojistce?

Implementace této technologie do chodu pojišťoven podle mnohých bude mít zásadní a komplexní dopad do interních procesů pojišťovny. Nedojde však jen k zefektivnění jejích procesů, ale také úspoře nákladů a posílení kontrolních mechanismů, a to jak na straně pojišťovny v podobě snáze odhalitelných podvodů, tak na straně klienta v podobě nižší ceny za pojistku.

„V USA a západní Evropě se již tímto směrem pojišťovny vydaly, ve střední a východní Evropě můžeme tyto změny také brzy očekávat,“ předpovídá odvážně manažer pražské pobočky poradenské firmy A.T. Kearney Michal Urbánek, podle kterého budou do budoucna obdobné chytré technologie v pojišťovnictví hrát ještě větší roli, ať už půjde o zdravotní pojištění nebo třeba o pojištění domů.

Logika je podobná, jako u řadu let v zahraničí využívaného systému aktivního vyhledávacího zařízení, které lokalizuje polohu vozu a sníží cenu havarijní pojistky třeba i o pětinu. Nyní je přitom nahrazované telematickou jednotkou, která vyhodnocuje řidičovo chování a má také vliv na cenu pojistky.

Personalizace pojistek už (hodně) pomalu začala

Jenže tempo, se kterým na český trh pronikají novinky, není zcela „optimální“. „Trvalo pět až deset let od demonopolizace, než se v Česku zavedla kritéria pro cenu jako věk, bydliště či palivo. A dnes stále ještě nemáme ‚biometriku pro auta‘, tedy platbu dle ujetých kilometrů a dle způsobu jízdy, takzvané pay as you drive,“ upozornil produktový guru Allianz pojišťovny Martin Podávka na tempo českého trhu.

Aktuální téma podle něj tedy není biometrika v podání pulsmetrů, ale postupná individualizace - třeba to, zda má cena pojištění být nižší pro nekuřáky než pro kuřáky. „V Allianz věříme, že ano, a proto jsme cenu pro nekuřáky zvýhodnili jako první na trhu,“ dodal.

Co s daty a jejich ochranou?

„Hlavní využití biometrických čidel vidíme zejména v oblasti zdravotnictví, kde lze sesbíraná data využít pro prevenci, ale i pro léčbu především kardiovaskulárních nemocí, k okamžité iniciaci výjezdu záchranné služby při indikaci náhlých příhod typu infarktu,“ zmínila Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.

Ruku v ruce s tím však podle ní ale jde i obava o zneužití takovýchto dat a otázkou prý zůstává, zdali je česká populace připravena na poskytování těchto dat.

„Pro nás v tuto chvíli kolem sběru dat a jejich následného využití vyvstává celá řada zatím obtížně zodpověditelných otázek: Jaké parametry má vlastně zdravý životní styl? Podle čeho se má měřit? Jak prokázat, že data v aplikacích pocházejí skutečně a pouze od pojištěného? Lze případná pravidla aplikovat plošně, nebo s ohledem na konkrétního jedince?,“ ptá se konkrétně Ivana Buriánková z České pojišťovny.

Zatím jen podpisy

A tak se zatím vliv biometriky projevuje spíše v administrativním procesu – klienti se začínají podepisovat elektronickou tužkou. „Běžně již pojišťovny využívají biometrický podpis pojistných smluv. V tom vidíme velký přínos v posunu k bezpapírovému oběhu smluv,“ dodala Kotyrová.

„ČPP letos plánuje spuštění pilotního provozu biometrického podpisu na vybraných obchodních místech v rámci interního obchodu. Po úspěšném pilotním ověření by nová technologie byla nabídnuta i externím zprostředkovatelům, projekt řešíme v rámci celé skupiny VIG ČR“ uvedla Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.

Data by neměla být používána jako podklad k zamítnutí plnění

Jak také upozornil Milan Káňa z Kooperativy, biometrická data však nelze použít pro prokázání „zavinění“ klienta, které by mohlo vést k odmítnutí plnění. Podle něj tedy nebudou data z pulsmetru využitelná při ověřování možného mikrospánku řidiče před nehodou a podobně.

České pojišťovny podle svých vyjádření, které E15 poskytly, trend biometriky „sledují“, že by se však o překot vrhaly do takových projektů, jako jejich konkurence za velkou louží, se rozhodně říci nedá. „Jako první krok před biometrikou očekávám zavedení zdravotních faktorů do ceny životního pojištění. Následně až za zhruba 10 až 20 let přijde biometrika,“ uzavřel výhled Podávka z Allianz.