„Současný stav neposkytuje spotřebitelům dostatečnou ochranu. Soudy se v podstatě bojí odsuzovat lichváře, ačkoli se zcela zjevně snaží uvést spotřebitele v omyl a nabízejí mu přemrštěné úroky,“ odůvodňuje návrh Okamura.
Z vyjádření dalších politických stran je přitom velmi pravděpodobné, že návrh na zavedení stropu RPSN projde. Regulaci RPSN má totiž v programu kromě Okamury také hnutí ANO Andreje Babiše, které si stejně jako hnutí Úsvit představuje, že by maximální sazbu měla stanovovat Česká národní banka (ČNB).
O zavedení limitu RPSN už několik let usiluje také ČSSD, byť v jejích představách by to nemělo být dáno zákonem, ale zmocněním vlády, která by ji dle ekonomického vývoje vždy stanovila svým nařízením.
Krátkodobé půjčky v ohrožení
Politici nicméně předpokládají, že strop by mohl být někde mezi 17 a 25 procenty. V ohrožení zastropováním se tak ocitají i některé krátkodobé půjčky od bank i nebankovních firem nebo třeba půjčky z kreditních karet a kontokorentních úvěrů, jejichž nákladovost celkem běžně překračuje dvacetiprocentní RPSN.
„V případě zavedení takového opatření finanční instituce sice zpravidla reagují snížením RPSN, ale zároveň i zvýšením poplatků, které do ní zahrnuté nejsou – například penále z prodlení nebo poplatky za upomínky,“ upozornil na možnou reakci trhu Ondřej Holoubek z Provident Financial.
Skepticky o návrhu na regulaci RPSN hovoří i sama ČNB: „Novela zákona o spotřebitelském úvěru jen pro účel ochrany před lichvářskými smlouvami není třeba,“ tvrdí ředitelka odboru ochrany spotřebitele Helena Kolmanová. Podle ní řeší tuto problematiku nový občanský zákoník – zavádí do soukromého práva institut lichvy a počítá s neplatností smlouvy v případě, že byla uzavřena v tísni spotřebitele nebo počítá s nepřiměřeným protiplněním za poskytnutí úvěru.
Rizikoví klienti na úvěr nedosáhnou
Lidé z finančního sektoru si také nejsou jisti, jak by byly veškeré smlouvy kontrolovány. A existují i další rizika. „Stanovení maximální možné RPSN na těchto úrovních by řadě klientů znemožnilo dosáhnout na úvěr, protože jejich rizikový profil by poskytnout úvěr s menší RPSN neumožňoval,“ vysvětlil Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.
„Zavedení cenové regulace, a o nic jiného se nejedná, se tak ve skutečnosti může obrátit proti samotným spotřebitelům,“ dodal Jan Matoušek z České bankovní asociace.
Až o amatérském návrhu pak hovoří Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se dlouhodobě zabývá oddlužováním lidí. „Návrh Úsvitu by způsobil vytlačení chudších obyvatel z legálního úvěrového trhu,“ varoval.
Studentské půjčky – pomoc studentům nebo cesta k zadlužení?
