Daň z nemovitostí poroste, obce si pojistí příjmy. Navzdory snaze nové vlády ulevit poplatníkům
Vznikající vláda chce zrušit automatické zvyšování daně z nemovitostí podle inflace, aby ulevila poplatníkům. Vytyčila si to v návrhu svého programového prohlášení. Snaha ale může přinést zcela opačný efekt. Podle informací e15 řada obcí zvažuje, že daň v předstihu zvedne, aby si pojistila dostatek peněz ve svém rozpočtu. Tato daň je výhradním příjmem samospráv, které si ji v předepsaných mantinelech mohou pomocí místních koeficientů samy upravovat směrem nahoru i dolů.
„Zastavíme automatické valorizace daně z nemovitostí prostřednictvím inflačních koeficientů,“ píše se v programu koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů. Pokud záměr projde parlamentem, padne jedna z největších daňových změn, které končící vláda prosadila v rámci konsolidačního balíčku.
Mezinárodní instituce přitom už delší dobu upozorňují, že daň z bytů, domů, stavebních parcel, polních a lesních pozemků nebo také z průmyslových areálů je v Česku oproti ostatním zemím Evropské unie velmi nízká. Zatímco tuzemské inkaso ze zdanění nemovitostí tvoří kolem 0,5 procenta z celkových daňových příjmů, v EU je to asi pětkrát více.
Radnice vládu nechápou
Inflační koeficient má vždy v polovině roku vyhlašovat ministerstvo financí. Dosud však tuto možnost úpravy sazby nevyužilo. „Za dva roky existence inflačního koeficientu k žádnému navýšení daně nedošlo, takže výkřik z návrhu programu ‚zastavíme automatické valorizace‘ zní dost zvláštně, když se dosud žádné neodehrály,“ komentuje úmysl nastupujícího kabinetu šéfka Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.
Do roku 2023 zůstávala sazba daně dlouhé roky stejná, což při růstu cen snižovalo její reálný výnos. Právě to má inflační koeficient napravit. Dosluhující vláda přijala před dvěma lety automatický valorizační mechanismus, aby se pokaždé nemusel měnit zákon. Odpadají tak politické střety i zdlouhavý legislativní proces.
„Problémem daně z nemovitých věcí, přesněji jejího zvyšování, bylo, že za různě dlouhý čas, například za deset let, se zjistilo, že s ohledem na inflaci je daň příliš nízká, a tak se skokově zvýšila. Neodhadnutelně. Nemohli s tím počítat ani obce, ani majitelé nemovitostí,“ popisuje dřívější praxi ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí (SMO) Dan Jiránek. Proto samosprávy prosazovaly model, který daň zvedá předvídatelným způsobem – a to jak pro její plátce, tak pro příjemce vybraných prostředků.
Ekonomové i někteří představitelé radnic varují, že zrušení inflačního koeficientu dopadne na obecní rozpočty. A aby tomu starostové předešli, udělají protitah a prostřednictvím místních vyhlášek, k jejichž přijetí stačí souhlas zastupitelstva, daň zvednou. To by zřejmě pocítily hlavně firmy.
Návrhů na změny je dost
SMO se však nebrání debatě o jiných změnách daně. „Obyvatelé největších měst, jako je Praha či Brno, platí na osobu nižší daň z nemovitostí než lidé z menších sídel. To je absurdní situace, čili jsme otevřeni jednání. Důvodů je spousta,“ dodává Jiránek. Podle něj současná konstrukce daně neplní řadu funkcí a mimo jiné nahrává spekulantům se zemědělskými pozemky.
Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti. Daň se poté násobí koeficientem, který je stanoven podle velikosti obce a případně místním koeficientem v rozmezí 0,5 až 5,0, který uvádí do platnosti místní vyhláška.
Výnos daně je výlučně příjmem obcí. Loni se na ní vybralo přes 23 miliard korun, což znamenalo meziroční nárůst o více než 85 procent. Inkaso daně vzrostlo kvůli zvýšení základního koeficientu o 80 procent, jímž vláda kompenzovala radnicím snížení jejich podílu na výběru daně z příjmů a daně z přidané hodnoty.
