Polští podnikatelé prosazují vlastní měnu
Každý účastník systému bude moci zieloné vydávat, ale zároveň se musí postarat o krytí emise. Všichni v systému se smluví na tom, že budou zieloné jako platidlo akceptovat. Možné jsou i smíšené platby – část ve zlotých, část v zieloných.
Výhodou takového uspořádání je, že firmy mohou vzájemně obchodovat bez nutnosti sahat do peněžních zásob. „Zvlášť zajímavé je toto řešení pro firmy, které mají přebytky ve zpracovatelských kapacitách,“ říká koordinátor projektu Dariusz Brzozowiec deníku Rzeczpospolita. Do systému mohou vstoupit i zákazníci – jako účastníci programu loajality, v rámci nějž dostávají za své nákupy prémie v zieloných.
Šéf ZZP Cezary Kaźmierczak je přesvědčen, že lokální měna firmám zapojeným do systému pomůže prodávat více zboží a služeb a vytvořit loajální skupinu firem a zákazníků. Připomíná, že malé a střední firmy se na polském HDP podílejí čtyřmi pětinami.
Měna od třicátých let 20. století
Na oficiálním webu nové polské měny zielony.biz.pl jsou k vidění předobrazy zieloného, na něž se jeho zakladatelé odvolávají. Příběh úspěšných lokálních měn začal psát v roce 1932 starosta rakouského města Wörgl Michael Unterguggenberger. Uprostřed světové hospodářské krize zavedl lokální měnu Wörgl Schilling a proměnil město v kvetoucí oázu.
Wörglských nouzových šilingů bylo dvaatřicet tisíc a byly kryty oficiálními penězi, které byly uloženy v městské Raiffeisenkasse. Hodnota byla fixní jedna ku jedné. Bylo možné je směnit i užívat mimo Wörgl.
A ještě jednu zvláštnost měla tato měna. Aby byly wörlgské bankovky platné, musel se na ně každý měsíc nalepit kolek v hodnotě jednoho procenta bankovky. Tento devalvační moment ponoukal majitele bankovek v těžkých časech k utrácení místo spoření. Díky tomu se podařilo za pár měsíců znovu naplnit městskou pokladnu, roztočit investice a redukovat nezaměstnanost. Zázrak z Wörglu chtěli vidět politici z celého světa a vydávali se do Tyrol. Než v září 1933 rakouská centrální banka experiment zastavila.
Příklad ale zafungoval a už o rok později se v Curychu rozběhl projekt, který vyústil v lokální měnu s názvem WIR. Tu dnes používá každá pátá švýcarská firma. Jak uvádí web zielony.biz.pl, v současnosti po světě existuje asi tisíc lokálních měn.
