Tuzemské banky mají za sebou suverénně nejlepší pololetí všech dob. Jak vyplývá z předběžných statistik České národní banky, za prvních šest měsíců roku vydělaly celkově bezmála 54 miliard korun. To je téměř o osmdesát procent více než za loňské první pololetí, anebo také více než za celý první pandemický rok 2020. Bankám letos přálo takřka všechno. Byly to strmě rostoucí sazby ČNB nabízející jednoduchý, zato vydatný přivýdělek, stále ještě solidní poptávka po úvěru či rozpouštění rezerv na špatné časy. Skvělému bankovnímu byznysu ale může zvonit hrana, o slovo se hlásí recese, politici hrozí dodatečným zdaněním.
„Provozní výnosy byly oproti loňskému roku vyšší o čtvrtinu, dosáhly 25,4 miliardy korun a byly ovlivněné obchodním růstem a zvyšováním úrokových sazeb ČNB.“ Tak v pondělní výsledkové zprávě vysvětlila hlavní důvod 67procentního ziskového skoku na rovných pět miliard korun Česká spořitelna, jedna ze dvou bank na trhu, které zatím zveřejnily své výsledky.
Moneta Money Bank dokonce svůj pololetní zisk více než zdvojnásobila. Bezmála tři miliardy korun jí vydělaly rovněž vyšší sazby, obě banky pak zdůraznily pozitivní dopad rozpouštění rezerv na špatné úvěry. Zbytek bankovního trhu svá pololetní čísla teprve zveřejní, do té doby banky svůj byznys nechtějí komentovat.
„Banky v prvním pololetí vydělávaly primárně na rozdílu sazeb na běžných účtech klientů a v ČNB, za které peníze reálně ukládaly. Vzniklý zisk může být vnímán jako rezerva na horší časy. Jak pravý klasik, jednou z cest zdravého finančního sektoru je zajistit mu vysokou ziskovost,“ říká na adresu rekordního pololetí bankovního sektoru expert na řízení finančních rizik poradenské společnosti PwC Petr Jablonský. Česká národní banka jen za první pololetí zvýšila základní sazbu ze 3,75 na rovných sedm procent, čímž podstatně rozevřela nůžky mezi bankovními příjmy a výdaji.
„Některé menší banky přistoupily k rychlejšímu růstu sazeb svých depozitních produktů, nicméně větší část retailových depozit zůstává stále nepřeceněna, a tudíž umožňuje generovat vyšší zisky,“ potvrzuje finanční šéf projektu Partners Banky František Kalivoda.
A zatímco obchodní banky vyplácely koncem pololetí z takřka 1,6 bilionu korun, tedy zhruba 59 procent všech svých vkladů, na běžných účtech v průměru 0,08 procenta, banky samy měly u ČNB uloženo kolem 2,9 bilionu korun na sedmiprocentní úrok. Z každé miliardy to znamená bankovní zisk 69,2 milionu korun, měsíc co měsíc pak ČNB vyplácí obchodním bankám na úrocích bezmála sedmnáct miliard korun.
Kromě „bezpracných“ zisků u centrální banky vyšší sazby vydatně vylepšily výsledky tradičního bankovního byznysu. Firemní půjčky kvůli růstu sazeb například jen od ledna do června zdražily podle statistik regulátora ze 4,67 na 6,97 procenta, hypoteční úroky podle údajů Fincentrum Hypoindexu vzrostly z 3,8 procenta zkraje roku na červnových 5,7 procenta.
„V neposlední řadě je pro banky pozitivním faktorem skutečnost, že prozatím nerostou kreditní náklady. Vysoká inflace dostává pod tlak rozpočty domácností, nicméně to se prozatím neprojevuje na zhoršené schopnosti splácet závazky. Kvalita úvěrových portfolií tak zůstává v lepší kondici, než se původně předpokládalo,“ připomíná ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler, ovšem jedním dechem dodává, že výzvou pro dlužníky budou nadcházející měsíce, kdy bude v Česku eskalovat hrozba recese.
„Letošní úroveň zisků není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Bude ovlivněna i potřebou tvořit rezervy na horší časy vzhledem k přicházejícímu ekonomickému ochlazení,“ zdůrazňuje výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.
K horší kondici ekonomiky se může přičíst dodatečná daň poté, co vláda oznámila svůj záměr zdanit mimořádné zisky energetického a bankovního sektoru. Na základě dosavadních diskuzí by minimální sazba této daně měla činit 40 až 60 procent neočekávaného zisku před zdaněním.
„Očekávaný výnos daně z mimořádných zisků v řádu desítek miliard korun v letošním a příštím roce je nerealistický,“ zdůrazňuje Zahálková s odkazem na efekty ekonomického ochlazení včetně poptávky po úvěrech.
Byznysově nejvýnosnější pololetí zažily tuzemské banky v předcovidovém roce 2019, kdy vydělaly přes 44,4 miliardy korun. V těsném závěsu bylo první pololetí roku 2016, kdy vydělaly jen o desítky milionů méně.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
