Pravidlo 60:40 zastaralo čili jak při investování nebýt za krocana. A do čeho tedy nyní vkládat peníze a proč?
Vypjatá doba žádá vyhrocené příměry. Kdo se pokouší předpovídat budoucnost jen prostým protažením současných trendů, může dopadnout jako krocan, který si nejvíc věří těsně před americkým Dnem díkůvzdání.
Z pohledu nebohé drůbeže, alespoň té chované v přijatelných podmínkách, může mít kvalita jejího života konstantní úroveň. Třeba takový krocan žije v přesvědčení, že ho lidé mají rádi – každý den dostává krmení, péči, stabilní zázemí. A právě když jeho víra v pokračování trendu dosahuje vrcholu, přijde tradiční severoamerický svátek.
Pokud by vývoj krocanovy váhy zachycoval graf s rostoucí křivkou, dalo by se na první pohled říct, že zvíře jednoznačně prospívá. Pokud by ono samo bylo schopno plánovat svou budoucnost, mohlo by si ji malovat v zářivě růžových barvách. Do světa rychlého váhového přírůstku a zajištěné potravy by každý opeřený jedinec chtěl přivést co nejvíc potomků. Jenže nejpozději Dnem díkůvzdání se sen amerických krocanů změní v noční můru.
V investičním světě nejde o neznámý morbidní příklad. Použil jej už před lety autor slavné knihy Černá labuť Nassim Nicholas Taleb na zdůraznění argumentu o důležitosti přípravy na krajní a málo očekávatelné scénáře, které mají potenciál otřást zavedenými pořádky nejen v investičních portfoliích.
„Jestli se dá něco považovat za černou labuť, přece záleží na tom, jaké informace máte k dispozici. Bylo 11. září 2001 takovým typem události? Pro lidi nacházející se ten den ve Světovém obchodním centru ano. Ne tak pro teroristy, kteří na něj zaútočili. Pro krocana je Den díkůvzdání černou labutí, ne tak ale pro jeho řezníka,“ vysvětloval Taleb na prvním ročníku investiční konference SHIFTS v roce 2023 coby její hlavní zahraniční řečník. V duchu jeho argumentace se tak pomyslným krocanem před Dnem díkůvzdání může stát každý. Záleží na tom, jaké klapky nosí na očích a jaký je jeho osobní přístup k riziku.
Život v evropské bublině
Taleba nasměroval k promýšlení extrémních scénářů mimo jiné i vlastní životní příběh. Úvahy esejisty, matematika a investora v jedné osobě výrazně ovlivnilo propuknutí občanské války v sedmdesátých letech v Libanonu, do té doby multikulturní a prosperující zemi. Šlo o prvotní setkání s takzvaným fenoménem černé labutě.
Většina obyvatel vyspělého světa žije své životy v mentálním rámci, kde něco takového bezprostředně nehrozí. I zdánlivě pohodové životy ale v posledních několika málo letech zasáhly události, se kterými se Západ nesetkal dlouhé desítky let. Koronavirová pandemie ochromila běžné fungování zdravotnictví i celých ekonomik, masivní vládní výdaje na kompenzaci dopadů opatření proti šíření nemoci nejen v Česku nastartovaly pádivou inflaci, aby se následně musel novými dluhy obtěžkaný a vnitřními společenskými rozpory unavený západní blok snažit vypořádat s Putinovou invazí na Ukrajinu.
Už tento maximálně zestručněný výčet událostí značí drolení zdánlivých jistot, jemuž neujdou ani některé zavedené investiční poučky o diverzifikaci portfolia. Tou zřejmě nejproslulejší je takzvané pravidlo 60:40, které doporučuje uložit většinu peněz do akcií a menší část do dluhopisů coby pomyslně bezpečné investice. Tento klasický přístup slouží k vyvážení poměru rizika a výnosu pomocí dvou hlavních tříd aktiv. Jeho stále zjevnější slabinou je, že opomíjí jiné druhy investic, které dokázaly za posledních pět divokých let vydělat přinejmenším stejně jako americký index S&P 500.
VIDEO: Česko musí umět žít bez Německa. Přesunout výrobu jen do Ameriky je nemožné, chybí tam kvalifikovaní lidé, říká podnikatel Wichterle ve FLOW
Kámen barbarů a jeho následovník
Války, cla, pandemie, pomyslné tištění peněz a v poslední době i vyhrožování cly nechávají mimo jiné vyniknout zlato. Drahý kov, který sám o sobě negeneruje žádný výnos a většina poptávky po něm pochází ze směru centrálních bank, pro něž představuje symbol bytelnosti pro případ nástupu černé labutě jménem platební neschopnosti významných států světa. Zlato ale od začátku roku výrazně překonávalo svým zhodnocením i široký index amerických akcií S&P 500, který v důsledku vyhrožování obchodními válkami ze strany Donalda Trumpa v prvních pěti měsících letošního roku o několik procent oslabil. Naopak zlato přidalo ve stejném období kolem 25 procent a zafungovalo tak jako pověstný bezpečný přístav v nejistých dobách.
To však není jediná investice, o kterou by se zapřisáhlí zastánci pravidla 60:40 ochudili. V porovnání s americkým indexem S&P 500 se v prvních měsících roku 2025 překvapivě dařilo i bitcoinu, přestože zkušení akcioví investoři komentují kryptoměnu ještě uštěpačněji než neproduktivní žlutý kov. Finančníci mohou protiargumenty o chybějící vnitřní hodnotě kritizovat bitcoin ještě troufaleji, protože mu v porovnání se zlatem stále ještě chybí jeho zavedené renomé. Digitální mince, kterou její fanoušci rádi přezdívají díky jejímu limitovanému množství digitální zlato, vznikla teprve před šestnácti lety a dosud vždy platilo, že v době těch největších šoků typu rozšíření pandemie koronaviru na Západ krátkodobě padala její cena ještě rychleji než kurz akcií.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
