Jde o část bankovních služeb, která zůstává mimo zájem mas klientů a občanských iniciativ. Na banky tak není vyvíjen tlak za snížení cen.
Levnější variantou mezinárodních plateb jsou platby v rámci SEPA, tedy Jednotné oblasti pro platby v eurech, kam patří 31 zemí EHS. Ale například dolarové či librové příchozí platby se mohou prodražit.
Ze srovnání tuzemských finančních domů vychází nejhůře Komerční banka, která si za takovou platbu vezme jedno procento, minimálně však 225 korun. „Všechny ceny odráží především náklady na zahraniční platby – mezinárodní clearing nebo poplatky korespondenčním bankám,“ vysvětluje mluvčí Komerční banky Michal Teubner. Dobře nedopadla ani UniCredit, která si účtuje také jedno procento, maximálně ale až 1500 korun.
Naopak o poznání levnější jsou menší banky. Ty většinou poplatek neurčují podle výše částky. MBank si za příchozí zahraniční neeurovou platbu vezme 49 korun a Equa 29 korun. Zuno si neúčtuje nic.
Při vysokých poplatcích by se přijetí nízké částky, jako například deset dolarů, nevyplatilo. Na to Komerční banka reaguje. „Považujeme za samozřejmost, že pokud je převáděná částka nižší než výše poplatku, není transakce zpoplatněna,“ uvedl Teubner. To ale neřeší situaci, kdy v přepočtu dorazí 300 korun. Poplatek bude naúčtován a klientovi zbude 75 korun.
Banky by přitom nemusely vybírat za příchozí devizové platby nic. Solidně vydělají už jen na kurzu, kterým příchozí platbu převedou na koruny. Ten ale bývá ve srovnání s kurzem, který by se dal získat za prodej valut v tuzemských směnárnách, o zhruba dvě procenta horší. To už u tisíce dolarů dělá 400 korun.
