Manželé mohou ušetřit tisíce na daních. Stačí jedna jednoduchá změna
- Manželé se nemohou navzájem zaměstnat, ale jeden může druhého zapojit do podnikání jako spolupracující osobu.
- Spolupracující manžel je pro daňové účely rovněž OSVČ a zejména při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti může rodina významně ušetřit.
- Institut spolupráce umožňuje převést až 50 procent příjmů a výdajů.
Institut spolupráce je řešením, jak může jeden z manželů druhému pomáhat v samostatné výdělečné činnosti. „V malých rodinných firmách a u živnostníků je společná práce manželů relativně častá – typicky jde o obchody, restaurace, služby nebo drobné řemeslo, kde jeden z manželů bývá formálně OSVČ či majitel firmy a druhý působí jako spolupracující osoba nebo zaměstnanec, případně pomáhá bez formálního pracovního poměru,“ vysvětluje Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Legislativou jsou stanoveny limity, kdy na spolupracujícího manžela nebo manželku je možné převést maximálně 50 procent příjmů a výdajů, přičemž částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, nemůže být vyšší než 540 tisíc korun při spolupráci po celé zdaňovací období, nebo 45 tisíc korun za každý měsíc spolupráce.
„Z daňového hlediska je tedy vhodné vykonávat spolupráci po celý kalendářní rok, protože mají manželé pochopitelně větší prostor pro daňovou optimalizaci,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Hlavní nebo vedlejší činnost
Celkové daňové povinnosti spolupracující osoby ovlivňuje, zda vykonává hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. S ohledem na celkovou finanční rodinnou situaci je výhodné, když se jedná o vedlejší činnost, což je v praxi nejčastěji splněno při zaměstnání. „V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se totiž při hrubém zisku do limitu neplatí sociální pojištění, což může být zajímavým zdrojem rodinné daňové úspory,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Úspora díky limitu pro neplacení sociálního pojištění
Když je vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2025, neplatí se z ní sociální pojištění, pokud je hrubý zisk do 111 736 korun. V případě výkonu vedlejší činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. „Třeba v případě převedení hrubého zisku, tj. příjmu poníženého o související výdaje, na druhého z manželů ve výši 110 tisíc korun dochází k rodinné úspoře na sociálním pojištění ve výši 17 666 korun,“ vypočítává Ivanco.
Kdy ušetříte na dani z příjmu?
Daňový základ nad 1 676 052 korun podléhá za rok 2025 vyšší, 23procentní sazbě daně z příjmu. V prvním daňovém pásmu je sazba daně 15 procent. Při vysokém zisku z podnikání tak přináší manželům spolupráce i úsporu na dani z příjmu, protože po převedení části hrubého zisku na druhého z manželů může daňový základ obou z manželů podléhat pouze 15procentní sazbě.
„Na druhou stranu nemohou spolupracující manželé uplatnit v daňovém přiznání slevu na manželku (manžela), takže je nutné si vždy důkladně všechny daňové možnosti propočítat,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.
Dalším zdrojem úspory je to, že si každý z manželů uplatní vlastní slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun. Spolupracující manžel tak může snížit svoji daň až na nulu, což je v praxi velmi častý důvod, proč se institut spolupráce využívá.
Pozor na plnění daňových povinností
Spolupracující osoba má stejné daňové povinnosti jako ostatní osoby samostatně výdělečně činné; s tím je nutno počítat a řádně si všechny povinnosti plnit. Jestliže je spolupracující osoba zaměstnancem, nemůže požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a musí si sama podat a vyplnit daňové přiznání, a to včetně přílohy číslo jedna.
K vyplnění daňového přiznání je tedy nutné si od zaměstnavatele vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.
Protože je spolupracující osoba pro účely pojistného považována za OSVČ, musí kromě daňového přiznání podat také vlastní přehled o příjmech a výdajích pro okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu a v případě vzniku povinnosti platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Tato povinnost platí i tehdy, když spolupracující osoba vykonávala samostatnou činnost pouze po část roku nebo jako vedlejší činnost – v takovém případě může být výsledné pojistné nulové, přehledy se však podávají vždy.
