„Prodělečné“ dluhopisy mizejí z trhu

Frankfurtská burza

Frankfurtská burza Zdroj: profimedia

Stále méně investorů je ochotných platit záporný úrok za to, že půjčí peníze vládám.

Napříč Evropou se zvedá mexická vlna vyšších úroků, kvůli které během nadcházejících měsíců zdraží financování unijních ekonomik. Ochladit může také trh s prodeji firem stejně jako příjem plynoucí z podílů na ziscích. Globální investoři totiž během ledna podstatně měnili svůj přístup k požadovanému výnosu z peněz půjčovaných evropským vládám. Právě od tohoto výnosu se přitom odvíjí výše úroků žádaná ve zbytku ekonomiky.

Na více než dvouleté minimum se tak v eurozóně ztenčila nabídka ztrátových státních dluhopisů, díky kterým mohly vlády vydělávat tím, že si půjčí. Zatímco byli například věřitelé Německa ochotni Berlínu ještě v prosinci platit prémii v podobě záporného úroku u půjček na dobu až osmi let, nyní od Berlína požadují platit i v případě pětileté půjčky. A desetiletá půjčka vyšla Berlín před silvestrem na roční úrok 0,4 procenta, nyní je o dvě třetiny dražší.

Obdobně investoři zvyšují své požadavky na výnos v případě dalších významných ekonomik eurozóny, jakými jsou Francie, Rakousko či Nizozemsko. „Na dluhopisových trzích probíhá obrat, jehož výsledkem budou vyšší úroky z půjček a silnější euro,“ popisuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

„Zadluženým společnostem porostou postupně náklady na splátku dluhu. Prodraží se například i dluhové financování fúzí a akvizic firem či zpětné odkupy akcií a výplaty dividend placené půjčenými penězi,“ dodává analytik BH Securities Martin Vlček.

Vyšší požadavky investorů souvisejí podle ekonomů s lepšící se kondicí globální ekonomiky, která u hlavních centrálních bank vyvolá reakci v podobě rostoucích základních sazeb. „Zda to vyvolá negativní odezvu v ekonomikách, závisí zejména na rychlosti jejich růstu,“ soudí hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek. Ohroženější než Evropa jsou podle něho rozvíjející se země.

„Paralelně k vyšším sazbám na klíčových měnách se totiž obvykle zvedá prémie za riziko, takže zadlužené podniky z rozvíjejících se zemí dostanou dvě rány najednou,“ dodává Sobíšek.